Relativně úzká (cca 80 cm) a nízká (cca 120 cm) štola sloužila pravděpodobně předvším k odvodňování prostoru základů masivních cihelných hradeb brněnského hradu Špilberka, případně jako kontramina pro vyhledávání a ničení nepřátelských podkopů hradeb. Přestože lze očekávat, že cihlami vyzděná štola obdélníkového průřezu s valenou klenbou obklopuje celou hradní pevnost, jsou dnes části štoly zasypány (buď odpadem shora nebo propadenou klenbou) a není možné se do nich bez odklizení suti či zeminy dostat. Na stabilitu hradeb nicméně nemá zasypání a ucpání štoly žádný vliv (vrchol kopce je suchý, bez přirozeného pramene, což bylo v minulosti jednou z největších komplikací z hlediska obrany pevnosti, kterou se podařilo vyřešit až vyražením neobvykle hluboké studny, jež sahá až pod úroveň hladiny řek Svratky a Svitavy)).
| Po odbočení z Krysího kanálu vede štola pod hradbami přibližně vodorovně v dlouhých přímých úsecích. |
| | Odbočení z betonové šachty Krysí štoly se nachází asi v jedné třetině hloubky. Na první pohled se zdá, jako by průlez byl dodatečně vylámán ve stěně šachty. |
| | Znavení pátrači se mohou ve štole občerstvit místními houbami. Na rozdíl od rostlin nepotřebují k životu vůbec žádné světlo. |
|
Jižní číst štoly je v současnoti přístupná pravděpodobně dodatečně proražným otvorem v betonovém ostění šachty vedoucí z povrchu do špilberské Krysí štoly, kam ústí i řada dalších drenážních a odvodňovacích systémů hradu a jeho podzemních prostor. Lze očekávat, že podobných štol a odboček průlezné a neprůlezné velikosti je pod hradbami Špilberka nespočet.
| V přibližně pravidelných intervalech je štola přerušena zaslepenými šachtami vedoucími k povrchu, ze kterých vypadává suť. |
| | Na několika místech odpad naházený šachtami z povrchu téměř přehradil štolu závalem. Zde jsme ještě prolezli… |
| | …štola však končí nedaleko, tentokrát beznadějně zasypána kamením s stavebním odpadem. Očekáváme však, že vedla okolo celého hradu. |
|
Délka v současnosti přístupné štoly je přibližně 100 m, na několika místech je štola přehrazena závaly, které jsou průlezné až po poslední neprůlezný. Profil štoly se po délce výrazně nemění, zajímavostí jsou kořínky rostlin z povrhu, které pronikají klenbou štoly a pokouší se nasávat vzdušnou vlhkost jako pneumatofora. Ve štole lze nalézt historické předměty (resp. odpadky) z období několika staletí její existence (lahvičky, nástroje), výjímečným objevem jsou jeskynní houby rostoucí ve štole naprosto bez potřeby světla a čerstvého vzduchu.
|
| Články související s tématem | Zpět | Nahoru |
| | Krysí štola na Špilberku
Romantickým názvem Krysí štola se už několik staletí honosí částečně ve skále vyražená, částečně vyzděná štola vedoucí z brněnského hradu Špilberka po ji… | | Brněnské podzemí
Jako druhé největší české město má Brno co nabídnout nejen nad zemí, ale také pod ní. Nejde jen o známé kasematy na Špilberku nebo na počátku 21. století zpř… | | Druhé Brno
Motto
„Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“
Zpíval by určitě Kittchen, kdyby jeho… | | Sklep domu pod hradbami Špilberka
V těsné blízkosti jihozápadního bastionu špilberské pevnosti v Brně se pod povrchem městského parku ukrývá nevelký systém sklepních prostor složený z nízké v… | | Vodojemy na Špilberku
Dvojice různě starých vodojemů na východní straně opevnění hradu Špilberka patří ke třetí etapě výstavby brněnské vodovodní sítě - spádových vodovodů vedou… | | | |