Svitavská strouha

Do stoky podél Zábrdovické ulice ústí dva dešťové kanály lemující po obou stranách ulici Koperníkovu.
Do stoky podél Zábrdovické ulice ústí dva dešťové kanály lemující po obou stranách ulici Koperníkovu.

Názvem Svitavská strouha bývá označován vodní náhon, kdysi jedno z původních koryt řeky Svitavy, v brněnské čtvrti Židenice. Strouha, která kdysi tvořila jakožto hlavní říční koryto hranici mezi Zábrdovicemi a Židenicemi byla v roce 1838 nahrazena novým regulovaným říčním korytem Svitavy a po roce 1950 postupně zakanalizovávána pod zem. Čáti původní strouhy, mosty a potrubí se dodnes nachází v podzemí Židenic. Na rozdíl od tzv. Svitavského náhonu se Svitavská strouha nachází na levém břehu dnešní řeky v okolí Staré osady.

Svitavská strouha vs. Svitavský náhon

Mimo části původního koryta řeky Svitavy v Brně známého jako Svitavská strouha, která se dnes nachází na levém břehu nového koryta Svitavy, existuje též delší část původního toku, kterou najdete na webu pod název Svitavský náhon. Ten se nachází na pravém břehu dnešní řeky a vede střídavě nad a pod zemí až k soutoku s Ponávkou u tramvajové zastávky Vlhká.

Historie

Svitavská strouha je pravděpodobně přírodního původu a byla jedním z původních ramen řeky Svitavy protékající od severu z Husovic Zábrdovicemi, Židenicemi a dále do Černovic. Ačkoliv se zřejmě historicky v širokém ústí svitavského údolí ramena řeky přetvářela a měnila po miliony let, od vzniku města Brna byla trasa vodních toků už do značné míry stabilizovaná a určovaná zejména využitím lidmi pro pohon vodních mlýnů, dopravu a rybolov. V oblasti mezi Husovicemi a Černovicemi tak měla Svitava dvě hlavní koryta, z nichž západní se blížilo Brnu a východní se kroutilo v oblasti dnešní Staré osady a přes Židenice. Z něj po velké regulaci Svitavy (1847–1851) mj. v souvislosti s výstavbou železnice do České Třebovévznikla Svitavská strouha v podobě, která je v podzemí Židenic do značné míry zachována dodnes.

Na své trase od dnešního husovického jezu (jez Brno-Husovice v říčním km 7,8) na severním okraji areálu bývalé Zbrojovky přes Starou Osadu k jezu za Tkalcovskou ulicí (km 6,3) poháněla strouha nejméně tři mlýny, napájela městské lázně, minimálně jeden rybník a řadu menších továren. Její boční rameno navíc protékalo přes premonstrátský klášter, přičemž v průběhu staletí spojovalo strouhu se západním ramenem Svitavy ještě několik dalších náhonů a stružek. Dvě další zaniklá říční ramena odváděla ze strouhy vodu k jihu do oblasti dnešní ulice Geislerovy.

Na mapce Svitavské strouhy jsou tmavší modrou současné vodní toky a azurovou vodní toky na počátku 20. století. Tečkovaně jsou vyznačeny ověřené části současné podzemní trasy Svitavské strouhy, která - ač není vidět - je tu pořád s námi. Pro zajímavost je doplněna šedě trasa strouhy, která je chybně uvedena ve většině map.
Na mapce Svitavské strouhy jsou tmavší modrou současné vodní toky a azurovou vodní toky na počátku 20. století. Tečkovaně jsou vyznačeny ověřené části současné podzemní trasy Svitavské strouhy, která - ač není vidět - je tu pořád s námi. Pro zajímavost je doplněna šedě trasa strouhy, která je chybně uvedena ve většině map.

Jak jsme hledali Svitavskou strouhu v podzemí

O tom, že se někde v hloubce pod Židenicemi nachází Svitavská strouha, jsme věděli od chvíle, kdy se nám poprvé dostaly do ruky předválečné mapy města. V 10. létech 21. století se pak objevila strouha tečkovaně i na webových mapách různých druhů, ovšem s drobným avšak podstatným problémem - na všech byla vyznačena chybně. Vtokový objekt i ústí strouhy do Svitavy byly sice viditelné z povrchu, avšak bez možnosti, dostat se do podzemní chodby, kterou (teoreticky čistá a tedy nikoliv splašková) voda pod městem protéká.

Teprve na úsvitu roku 2025 se na nás usmálo štěstí. Starosta MČ Brno-Židenice zveřejnil příspěvek o znovuobjevení mostu, kterým podcházela strouha Zábrdovickou ulici západně od továrny Moravan. Přesto, že byla strouha v 50. létech 20. století ukryta do betonového potrubí a zasypána, prostor pod mostem zůstal nezasypán a po 70. létech bylo možné nahlédnout nejen do něj, ale i do samotného potrubí strouhy.

Průzkumy stísněných podzemních stok, které byly kdysi možná hlavním svitavským korytem, jsou psychicky i fyzicky náročné, o hlodavcích, bakteriích a virech nemluvě. Na druhou stranu díky rekonstrukci mostu nehrozilo v roce 2025, že narazíme na vodu ze Svitavy nečekaně a v protisměru; stavaři museli zajistit, že potrubím po dobu rekonstrukce nebude proudit voda. Většina dnešního podzemního toku je ukryta v potrubí o průměru 120 cm nebo menším, přesto je možné se od Svitavy nepozorovaně dostat až na Starou osadu (a možná i dál). Postupně se nám tak podařilo poodkrýt zapomenutou a nechtěnou historii našho kousku města. Největším překvapením byla poměrně velkolepě pojatá chodba obdélníkového průřezu před budovou lázní, která byla jen pár dní po našem průzkumu definitivně zabetonována a odříznuta od zbytku podzemních prostor. Jako bypass slouží vodám strouhy od roku 2024 nové betonové potrubí vedené paralelně o několik metrů blíže k lázním. Viz také článek o tunelech Svitavské strouhy.

Největším objevem byla chodba obdélníkového průřezu o délce skoro 100 m, kterou protékala voda před budovou lázní. Židenice prostě stojí na vodě, jen to na rozdíl od Benátek neumíme prodat.
Největším objevem byla chodba obdélníkového průřezu o délce skoro 100 m, kterou protékala voda před budovou lázní. Židenice prostě stojí na vodě, jen to na rozdíl od Benátek neumíme prodat.
Od bývalého parkového rybníčku na křižovatce Koperníkovy a Bubeníčkovy ulice až k zastávce tramvaje Kuldova teče strouha stokou tzv. tlamového profilu. Výška je zde jen něco málo přes 100 cm a „procházka po nábřeží“ tak dá člověku docela do těla.
Od bývalého parkového rybníčku na křižovatce Koperníkovy a Bubeníčkovy ulice až k zastávce tramvaje Kuldova teče strouha stokou tzv. tlamového profilu. Výška je zde jen něco málo přes 100 cm a „procházka po nábřeží“ tak dá člověku docela do těla.

Mračna se nad Svitavskou strouhou začala stahovat ve 30. létech 19. století, kdy bylo rozhodnuto o regulci Svitavy, která měla omezit povodně v ploché krajině Židenic a Černovic a zajistit dostatek vody pro rozvíjející se brněnský textilní průmysl. Z Husovic bylo naplánováno jedno hlavní a přímé koryto řeky, částečně v trase původních ramen Svitavy, částečně zcela nově zahloubené. Zbytky západního a východního ramene řeky se měly změnit v pouhé náhony, jejichž průtoky by bylo možné regulovat nad dvojicí jezů: husovický jez měl napájet levobřežní Svitavskou strouhu, jez na Radlas pak pravobřežní Svitavský náhon. Práce na regulaci řeky byly odloženy v souvislosti s Mezinárodní hospodářskou krizí (1836–1838) a rozběhly se naplno až po dostavbě náspů železniční trati do Čeké Třebové. Ostatní ramena řeky byla zasypána v době regulace nebo později a říční síť byla výrazně zjednodušena.

Po roce 1847 tedy strouha hnala Lacinův mlýn (stále v provozu mezi Koperníkovou ulicí a Starou Osadou), malý mlýn při dnešní Bubeníčkově ulici a mlýn v prostoru pozdější továrny na koberce Moravan jižně od Zábrdovické ulice. Mimo to se severně od Lacinova mlýna oddělovala ze strouhy menší západní větev podél Lazaretní ulice, která protékala skrze premonstrátský klášter (přítomnost mlýna na této větvi není jistá ale je pravděpodobná). Pravděpodobně na přelomu 19. a 20. století byla voda ze západní větve rovněž používána pro napouštění lázní východně od kláštera.

Další významné změny se strouha dočkala v souvislosti s funkcionalistickou přestavbou lázní navrženou Bohuslavem Fuchsem v létech 1929–1932. Pravděpodobně v té době byla její první část skryta v podzemí - konkrétně úsek o délce asi 100 m před novou budovou zimních lázní byl uložen do chodby obdélníkového průřezu, nad kterou tak bylo možné vytvořit travneté prostranství před vstupem do lázní. Pro celou jednu epochu vývoje Brna typická změna znamenala, že romantické, stromy lemované nábřeží bahnité strouhy ustoupilo moderní vzdušné koncepci betonové budovy sloužící veřejnému zdraví.

Ve 30. létech 20. století si v Židenicích mohli dovolit velkolepou chodbu o šířce několika metrů. V 50. létech ale zavládla chudoba - následující úsek okolo továrny Moravan a pod Kuncovým mostem se tísní v betonové rouře o průměru 120 cm.
Ve 30. létech 20. století si v Židenicích mohli dovolit velkolepou chodbu o šířce několika metrů. V 50. létech ale zavládla chudoba - následující úsek okolo továrny Moravan a pod Kuncovým mostem se tísní v betonové rouře o průměru 120 cm.

A do podzemí se propadala stále větší část Svitavské strouhy. Zatímco v roce 1950 byla kromě úseku před lázněmi hladina vidět ještě v celé délce hlavní (východní) větve strouhy, v roce 1953 už zmizela v železobetonové klenuté stoce nejen část od husovického jezu k Lacinovu mlýnu, ale také mezi rybníčkem v parku u Koperníkovy ulice a lázněmi. V roce 1956 už byla strouha kanalizována až k továrně Moravan a v roce 1968 už nebylo po strouze ani památky v úseku od Moravanu podél Pastrnkovy ulice až k řece. Pouze nejvýchodnější část na Staré osadě mezi Lacinovým mlýnem a Koperníkovou ulicí se dožila 70. let 20. století. Poslední kousek strouhy zmizel v podzemí někdy mezi roky 1973 a 1976.

Zmizela z povrchu zemského, ale někde ve tmě pod našima nohama proudí vody Svitavské strouhy dál. Alespoň tedy občas a v části trasy. Přesto, že je Svitavská strouha vyznačena na většině dnešních podrobných map, její trasa je takřka s jistotou vyznačena chybně. Části zakanalizovaného toku dnes slouží pro odlehčení brněnským stokám v případě přívalových dešťů (stoka EK vedoucí od odlehčovací komory OKE18 zpod Staré Osady k jezu za Tkalcovskou), čáti odvádí dešťové vody či výjímečně i splašky do řeky mimo čistírnu odpadních vod, chodba před lázněmi je navždy zabetonovaná a uzavřená, voda strouhy od roku 2024 proudí novým potrubím o několik metrů blíže k lízeňské budově.

V lednu 2025 upozornil starosta Brna-Židenic Petr Kunc na facebookovém profilu Historie Židenic, Juliánova a Zábrdovic na objev zapomenutého železobetonového mostu, pod kterým procházela strouha Zábrdovickou ulici. Bagry otevřely jinak obtížně přístupné potrubí a kromě uzavřeného prostoru pod mostem se tak sluneční světlo prodralo také na dno někdejší Svitavské strouhy. Voda byla zastavena a potrubí nabízelo jedinečnou příležitost k nahlédnutí pod opovrch, do historie Židenic (více o objevování chybně zaznačené trasy strouhy si přečtěte v boxu Jak jsme hledali strouhu v podzemí). A protože každý most přes řeku v Brně má svůj název, dovolili jsme si jako výraz vděku pojmenovat dávno zapomenutou a zasypanou stavbu Kuncův most.

V lednu se bagry zakously do chodníku a vozovky Zábrdovické ulice. Záhy se objevila konstrukce zasypaného mostu (který jsme na počest objevitele nazvali Kuncův) a pod ní roky hledaná trasa Svitavského náhonu. Na cenné fotce je vidět při pohledu po proudu vlevo nahoře roh bývalé továrny Moravan, ve výkopu pak v popředí patky mostu, v pozadí profil obdélníkové chodby, do jaké byly části strouhy schované už v roce 1932. Uvnitř obdélníkové chodby je pak vybetonována roura o průměru 120 cm z 50. let 20. století.
V lednu se bagry zakously do chodníku a vozovky Zábrdovické ulice. Záhy se objevila konstrukce zasypaného mostu (který jsme na počest objevitele nazvali Kuncův) a pod ní roky hledaná trasa Svitavského náhonu. Na cenné fotce je vidět při pohledu po proudu vlevo nahoře roh bývalé továrny Moravan, ve výkopu pak v popředí patky mostu, v pozadí profil obdélníkové chodby, do jaké byly části strouhy schované už v roce 1932. Uvnitř obdélníkové chodby je pak vybetonována roura o průměru 120 cm z 50. let 20. století.
V rouře je tma. Nedá se tu ale zabloudit a tak i bez baterky člověk dojde až k řece. Kdyby byla mříž otevírací, vylezli bychom na dohled od Radlasu.
V rouře je tma. Nedá se tu ale zabloudit a tak i bez baterky člověk dojde až k řece. Kdyby byla mříž otevírací, vylezli bychom na dohled od Radlasu.
Tak vypadá závěrečná pasáž pod svitavským nábřežím. Rourou vlevo odtéká voda pod jez, dřevěná bariéra a pytle s pískem za ní oddělují stoku od hladiny řeky nad jezem. Jde nejspíš o pozůstatek po povodni ze září 2024, který dosud nebyl odstraněn a díky tomu se ve štole drží poměrně dost smrdutého bahna.
Tak vypadá závěrečná pasáž pod svitavským nábřežím. Rourou vlevo odtéká voda pod jez, dřevěná bariéra a pytle s pískem za ní oddělují stoku od hladiny řeky nad jezem. Jde nejspíš o pozůstatek po povodni ze září 2024, který dosud nebyl odstraněn a díky tomu se ve štole drží poměrně dost smrdutého bahna.
Tak vypadá ústí do Svitavy při pohledu z bývalého nákladiště Radlas. Za hřištěm je v pozadí vidět růžová budova bývalé továrny Moravan a velvo od ní proluka, kterou kdysi vedla strouha (a dnes potrubí).
Tak vypadá ústí do Svitavy při pohledu z bývalého nákladiště Radlas. Za hřištěm je v pozadí vidět růžová budova bývalé továrny Moravan a velvo od ní proluka, kterou kdysi vedla strouha (a dnes potrubí).

Popis

Svitavská strouha se od dnešního, ale i původního pravého koryta Svitavy odděluje na severním konci areálu bývalé Zbrojovky Brno, za křižovatkou ulic Baarovo nábřeží, Lazaretní a naproti mostu přes řeku z Gargulákovy ulice. Vtokový objekt je jasně patrný, nicméně strouha jej sdílí též s malou vodní elektrárnou na levém břehu řeky. Odtud strouha pokračuje podzemím poo Židenicemi než na protější straně Radlasu

V době vzniku tohoto článku (leden 2025) byla strouha ve svém podzemním tunelu vyznačena chybně v katastrální mapě, ze které se pak nesprávná trasa přenesla i do většiny dalších online map. Její skutečná trasa (v mapce výše modrá tečkovaná čára) je ale místy zásadně odlišná od průběhu zaznačeného v nepřených mapách(šedá tečkovaná čára).

Od vtokového objektu pokračovala strouha směrem k jihu a ze západní strany obcházela budovu bývalé nástrojárny (nyní ZET.office) - naproti tomu v mapách bývá mlyně vedena východně od budovy. Detailní průzkum podzemí na místě autor článku zatím neabsolvoval, nicméně podzemní tunel tu zřejmě sleduje trasu původního otevřeného koryta.

Dále strouha procházela přímým směrem k jihojihovýchodu pod železniční tratí zahradami domů na východní straně Hradilovy ulice (tedy nikoliv Kosmákovou ulicí, jak je dnešní podzemní průběh opět zřejmě chybně zaznamenáván v mapách) až k současnému kruhovému objezdu na křižovatce ulic Lazaretní a Koperníkovy. Zde se koryto dělilo (zřejmě se nad mlýnem nacházel jez a stavidlo regulující proudění vody do odbočující větve strouhy).

Odbočující větev strouhy podél Lazartní ulice napájela veřejné lázně a posléze směřovala do areálu premonstrátského kláštera. Je pravděpodobné, že uvnitř kláštera se nacházel mlýn nebo další provozy, které využívaly vodu ze strouhy jako zdroj energie. Strouha procházela pod budovou východně od kaple sv. Kunhuty (dnes pavilon C2) a kolmo podcházela pod mostem Zábrdovickou ulici. Šlo o vůbec první zakanalizovaný úsek strouhy již v 19. století. Na jižní straně Zábrdovické ulice vedla odbočná větev levou částí dodnes zachovalé proluky mezi domy 10 a 10a do dvora a po kolmém záhybu doleva se vlévala za textilní továrnou do hlavní větve strouhy.

Samotná hlavní větev od kruhového objezdu na křižovatce Koperníkovy a Lazaretní ulice pokračovala skrze mlýn Lacina (jižně od hlvní mlýnské budovy) na Starou osadu, kde se rozšiřovala v malou tůňku zhruba v prostoru dnešní mateřské školy. Stále jihovýchodním směrem pak procházela strouha pod obřím panelákem Stará osada (zhruba pod vchodem do domu č. 23) a pod jihozápadním rohem současného obchodního střediska. Zde se strouha po průchodu záhmuenním dávných domků na Staré osadě ostře stočila v úhlu asi 150° a zamířila zvlněným korytem k západu.

Následující víceméně přímý úsek mezi Starou osadou a městskými lázněmi na Bubeníčkově a Zábrdovické ulici o délce asi 600 m již dávno před vznikem města předurčil směr bývalé cesty a později Bubeníčkovy a Zábrdovické ulice. Takřka nikdo z cestujících, kteří dnes projíždí či prochází po dnešní rušné městské tepně nicméně netuší, že to bylo právě dávno zmizelé říční rameno, které definovalo trasu jejich cesty. Opět v rozporu s trajektorií, vyznačenou ve většine map chybně pod Bubeníčkovou a Zábrdovickou ulicí, vedla strouha asi o 30 m severněji skrze dvorky domů na severní straně ulice. V přeživších areálech jižně od nákupního domu Kaufland je dodnes možné dobře vysledovat trasu strouhy v mezerách mezi stavbami ve dvornbích traktech.

Strouha je v tomto úseku zakanalizována od počátku 50. let 20. století v železobetonové stoce tlamového profilu. Severně od podjezdu prochází samostatně pod železniční tratí a vede až k průčelní budově městských lázní. Před budovou lázní protékaly vody strouhy od roku 1932 až do roku 2024 rozměrnou chodbou obdélníkového profilu s cihlovým dnem, která však byla při rekonstrukci na konci roku 2024 zabetonována a voda strouhy odkloněna do nové betonové roury o průmeru 120 cm. Tou proudí před lázeňksou budovou až pod Šámaovu ulici, kde se v nově budované šachtě (2025) vrací opět do tlamové stoky.

Pod Zábrdovcikou ulicí prochází strouha pod znovuobjeveným Kuncovým mostem, který byl v 50. létech nedokonale zasypán a teprve v roce 2025 opět sptařil světlo světa při rekonstrukci tramvajové trati. Zde se také táhlým obloukem strouha stáčí k jihozápadu a podél východní stěny továrny Moravan míří do dvorního traktu a po soutoku se svojí odbočnou větví dále k jihu, k řece Svitavě.

Poslední úsek strouhy je opět v mapách zazanačen chybně podél Šámalovy a Pastrnkovy ulice, což částečně kopíruje původní přírodní tok strouhy. V 50. létech byla nicméně podzemní stoka napřímena a strouzha tak protéká přímo pod fotbalovým hřištěm ke svému ústí, které se nachází v ohybu Pastrnkovy ulice, přímo naproti vtokovému stavidlu Svitavského náhonu, který byl před velkou regulací v roce 1847 přirozeným pokračováním jejích vod. Před dodatečně navršenou bariérou, která brání protisměrnému zaplavení strouhy vodou ze Svitavy v případě zvýšení hladiny v důsledku povodně se nachází odlehčovací roura průměru 40 cm, která viditelně ústí do řeky na jejím levém břehu pod jezem.

Za zmínku stojí rovněž bezejmenné rameno strouhy, resp. řeky Svitavy, které se oddělovalo od koryta strouhy v místě křižovatky Šámalovy a Pastrnkovy ulice a podél Šámalovy ulice mířilo do prostoru Uzavřené a Kuklenské ulice, kde meandrovalo a pokračovalo dále prostorem První brněnské strojírny na levém břehu dnešního umělého a zahloubeného koryta Svitavy.

Udělejme tečku za textem o Svitavské strouze při pohledu na jez za Tkalcovskou ulicí. Ačkoliv se dnes díváme zpříma na Svitavu, řeka tudy historicky nikdy neprotékala. Namísto toho proudily její vody téměř kolmo k dnešnému toku: na fotce zprava zpod mříže u úpaté stožáru vysokého napětí (ústí Svitavské strouhy) doleva pod stavidlo za zeleným zábradlím (Svitavský náhon).
Udělejme tečku za textem o Svitavské strouze při pohledu na jez za Tkalcovskou ulicí. Ačkoliv se dnes díváme zpříma na Svitavu, řeka tudy historicky nikdy neprotékala. Namísto toho proudily její vody téměř kolmo k dnešnému toku: na fotce zprava zpod mříže u úpaté stožáru vysokého napětí (ústí Svitavské strouhy) doleva pod stavidlo za zeleným zábradlím (Svitavský náhon).
 
Článek ze dne 31. 1. 2025 byl naposledy upraven dne 4. 2. 2025 a zobrazen celkem 18127×, naposledy dne 13. 2. 2025 v 12:53.
 
   

Články související s tématem

Zpět | Nahoru

Dvorní trakt továrny Moravan
Svitavský náhon
Svitavský náhon je vodní tok oddělující se od řeky Svitavy v brněnských Zábrdovicích a protékající částečně pod zemí nejstaršími průmyslovými čtvrtěmi Brna…
Husovický náhon
Svitava
Svitava Délka: km Pramen:vlastní pramen severně od města Svitavy Ústí:řeka Svratka Pomoří:Černé moře Řeka Svitava…
Sklepy hospody U veliké dýmky
Druhé Brno
Motto „Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“ Zpíval by určitě Kittchen, kdyby jeho o…
Dvorní trakt továrny Moravan
Dvorní trakt továrny Moravan
Dvorní trakt továrny na koberce známé pod jejím socialistickým názvem Moravan při Zábrdovické ulici v Brně je po rekonstrukci hlavních továrních budov v ro…
Dvorní trakt továrny Moravan
Továrna na koberce Moravan
Továrna na koberce Moravan na Zábrdovické ulici 16–16a v Brně vznikla znárodněním původní firmy Antonín Klazar, přádelna a tkalcovna juty ve Dvoře Králové, k…
Tunely Svitavské strouhy pod Zábrdovickou ulicí
Tunely Svitavské strouhy pod Zábrdovickou ulicí
Tunely pod Zábrdovickou ulicí jsou souhrnný název pro podzemní stoky, tunely a chodby Svitavské strouhy v Brně-Židenicích, kterými protéká voda ze Svitavy …

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Druhé Brno [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2025-02-13]
Dostupné z: https://druhebrno.cz/Tema/Svitavsk%C3%A1%20strouha.
 
Desktopová verze | Mobilní verze