| Obrázek |
Současný název |
Starší a neoficiální názvy |
Popis |
Současná nádraží |
 |
Brno hlavní nádraží |
Brno horní nádraží |
Největší a nejznámější brněnská stanice slouží pouze pro osobní dopravu a to již od roku 1838. |
 |
Brno-Židenice |
Brno-Židenice zastávka, Schimitz Haltestelle |
Společně s Královým Polem kandidát na druhou nejvýznamnější brněnskou stanici z pohledu osobní dopravy. Přes židenické nádraží projíždí vlaky ze čtyř železničních tratí mířících do Brna, přičemž u dvou z nich jde o úvraťové jízdy. V minulosti byl význam nádraží podtržen blízkostí průmyslového podniku Zbrojovka Brno, do něhož vede ze stanice vlečka. Druhou vlečkou vycházející z Židenic je Svitavská pobřežní dráha, která oficiálně nese status celostátní dráhy.
|
 |
Brno-Královo Pole |
Královo Pole, Königsfeld |
Po hlavním nádraží jediná brněnská stanice, v níž pravidelně a tradičně zastavují rychlíky. Přestože přes Královo Pole prochází jediná trať (Brno - Havlíčkův Brod), jde o druhou nejfrekventovanější trasu z pohledu osobní dopravy a významnou trasu dopravy nákladní. Dobré napojení na MHD i automobilovou dopravu a poloha v hustě osídlené severní části Brna činí z královopolského nádraží velmi frekventovanou stanici. |
 |
Brno-Slatina |
Slatina, Slatina u Brna, Latein |
Bezesporu nejzapadlejší brněnská stanice leží daleko od středu města i k němu vedoucích rušných cest. Většina obyvatel ani neví, že stanice existuje, ukrytá na Vlárské dráze mezi továrními areály nedaleko letiště. Z nádraží ve Slatině odbočuje nejvíc vleček v celém Brně, přestože pro osobní ani nákladní dopravu nemá sama stanice zásadní význam. Před lety jsem zde zažil téměř kouzelný zážitek, když mě výpravčí pozval na celý večer do kanceláře a daroval mně bednu lepenkových jízdenek. |
 |
Brno-Horní Heršpice |
Heršpice Horní, Ober Gerspitz |
Ze stanice odbočuje 0,9 km dlouhá vlečka do společnosti Ferona, na kterou v minulosti navazovala 0,8 km dlouhá vlečka do Kohnovy cihelny. |
 |
Brno-Chrlice |
Chrlice, Chrlice-Tuřany, Chirlitz |
Zatím poslední stanice, která získala do názvu slovo Brno (v roce 2003) je sice na katastru města Brna již řadu let, provozovatel však dlouho váhal s přejmenováním. Ze stanice odbočují dvě vlečky. |
 |
Brno-Řečkovice |
Řečkovice, Retschkowitz |
|
 |
Brno-Černovice |
Brno Černovice přechod, Brünn Tschernowitz Übergang |
Bezesporu nejzapadlejší a nejméně používané brněnské nádraží tone v zelené oáze uprostřed města, spojené s ulicí pouze velkolepým kamenným schodištěm, o kterém většina kolemjdoucích ani netuší kam vede. Samotná budova trpí pod sprostým násilím sprejerů vůči bezbranné zastávce kdysi snad s náznaky kubistického stylu. Černovice jsou jediné nádraží v Brně bez moderní modré cedule s názvem. |
 |
Brno-Lesná |
|
Nejmladší brněnská železniční zastávka byla otevírána naněkolikrát. Předposlední otevření v 60. ani 90. letech 20. století se neuskutečnilo, a tak byla zastávka pod stejnojmenným panelákovým sídlištěm definitivně otevřena až v roce 2006. |
 |
Brno dolní nádraží |
Brno Rosické nádraží |
V současnosti pouze nákladové nádraží umístěné v hůře dostupné oblasti na pomezí Heršpic a Komárova sloužilo v minulosti jak osobní dopravě, tak také jako depo a seřazovací stanice. Z dolního nádraží odbočují vlečky na výstaviště, do slévárny a na šrotiště. |
 |
Brno-Maloměřice |
|
|
 |
Brno jih |
|
Nejméně známé současné brněnské nádraží na většině map ani nenajdeme. Od města jej dělí neprostupná bariéra dálnice a přijet je sem možné jen po kolejích nebo ohromnou oklikou. Z opuštěného a ospalého nádraží, jehož význam nadále klesá, někdo odstranil dokonce ceduli; v budově ovšem stále sedí výpravčí a řídí dopravu… |
Zaniklá nádraží |
 |
Brno-Zábrdovice |
Zábrdovice, Obrowitz |
Od roku 1885 do roku 1962 sloužila na pravém břehu řeky před křížením Tišnovky s ulicí Cejl malá stanice s jedinou dopravní a jedinou manipulační kolejí. Přesto byly Zábrdovice významnou stanicí, do které mířily denně stovky cestujících, zejména dělníků z okolních textilních továren. Stanice sloužila pro obsluhu dvou vlastních vleček a dalších šesti zapojených do nákladiště Radlas. |
| |
Brno-Husovice |
|
Nejprve zastávka a po znovuotevření výhybna na „Staré Tišnovce“ nad Tišnovskou ulicí je od roku 1962 kompletně zrušena. Název Husovice byl později zamýšlen také pro současnou zastávku Brno-Lesná, jejíž vybudování bylo odkládáno půl století. |
| |
Brno-Obřany |
Obřany, Oberse |
|
 |
Holásky |
Holasek |
Zastávka Holásky ve stejnojmenné brněnské čtvrti na trati Brno - Přerov (300) byla fakticky zrušena v roce 1976 v souvislosti s vysokým vytížením jednokolejné trati a zlepšením MHD v této části města. Nástupiště je sneseno, z bývalé čekárny a pokladny pro prodej jízdenek je v současnosti soukromý rodinný dům (charaktersitické střecha s převisem kryjícím prostor pro čekání na vlak však na domě zůstává dodnes). |
 |
Brněnské Ivanovice |
Vejvanovice, Nennowitz |
Železniční zastávka Brněnské Ivanovice se nacházela na trati Brno - Přerov (300) za přejezdem (směrem od Brna) s Kaštanovou ulicí (silnice II/380). Zrušena byla v 60. letech 20. století, s její obnovou počítají některé projekty zdvojkolejnění tratě. |
| |
Brno-Lískovec |
Lískovec-Vostopovice, Lískovec u Brna, Leskau |
|
| |
Židenice |
Schimitz |
Původní dolní neboli nákladní židenické nádraží bylo situováno do hrotu mezi Židenickou spojkou vedoucí ze současně stanice Brno-Židenice do Černovic a tratí na hlavní nádraží. Niveleta kolejí byla o několik metrů nižší, na úrovni paty náspů dnešních drah. Osobní zastávka Brno-Židenice na místě dnešního nádraží byla otevřena později, v roce 1889. Po několika přestavbách se do dnešních dnů nedochovalo z nákladního nádraží prakticky nic. |
 |
Brno-Černovice |
Černovice, Tschernowitz |
Původní výchozí stanice místní dráhy do Líšně se nacházela pod současnou odbočkou Brno-Černovice odbočka asi 350 m východně od současné černovické železniční zastávky. V roce 1942 byla místní dráha změněna v tramvajovou trať a nádraží přestalo sloužit svému účelu. Jako chráněná technická památka stojí výpravní budova na Olomoucké ulici dodnes. |
 |
Líšeň |
Lösch |
Bývalé koncové nádraží místní dráhy Brno - Líšeň dnes leží také na území města. Po složité historii, kdy se z dráhy stala tramvajová trať a nakonec ruina (2014), slouží dnes budova jako obytný dům. |
 |
Brno-Královo Pole |
Královo Pole |
Původní stanice Královo Pole (později Brno-Královo Pole) se nacházela asi 650 m zhruba jižním směrem od současného nádraží Brno-Královo Pole. Stanice byla vybudována v roce 1885 na dráze Brno - Tišnov a po zprovoznění Nové Tišnovky přes Brno se ocitla na slepé větvi původní Staré Tišnovky, jako samostatný obvod stanice sloužící zejména pro obsluhu vleček do Královopolské strojírny a teplárny (původně také vlečky do vojenských skladů na Štefánikově ulici). |
| |
Brno-Řečkovice |
Řečkovice |
Původní stanice v Řečkovicích se nacházela o 300 m severněji oproti současné zastávce Brno-Řečkovice. Staniční budova se dochovala a v roce 2016 slouží jako soukromý rodinný dům.
|
 |
Jehnice |
Jehnitz |
|
| |
Přízřenice |
|
|
