|
 | | Štola začíná zhruba pod hradním příkopem, kde do ní ústí několik drenážních potrubí a otvorů z dalších kanálů (i z povrchu). |
 | | Pár metrů za svým (dnes neprůchozím) začátkem prochází pod hradbami Špilberku. |
Romantickým názvem Krysí štola se už několik staletí honosí částečně ve skále vyražená, částečně vyzděná štola vedoucí z brněnského hradu Špilberka po jižním úbočí kopce k Pekařské ulici. Ukončení štoly je obestřeno tajemstvím souvisejícím z nezodpovězenou otázkou, zda byla historicky Krysí štola propojena s podzemními systémy v okolí Pekařské ulice (jde o rozsáhlé několikaúrovňové systémy sklepů), proslulými zejména s tragickou událostí, kdy se v roce 1976 navždy propadla a zmizela v kalných vodách dodnes nezmapovaného podzemního labyrintu Marie Bartošová.
Štola pochází patrně z období baroka a jejím účelem bylo pravděpodobně mimo odvodnění špilberského hradu a kopce, na němž bylo několik pramenů, také poskytnout obráncům hradu či pozdější pevnosti únikovou cestu, kterou by se v případě potřeby dostali poměrně komfortně dostatečně daleko za vnější hradby. O tom, jak vypadalo historicky ukončení štoly, lze zatím pouze spekulovat.
 | | Na několika místech se Krysí štola rozšiřuje a vytváří tak prostory, kam se pohodlně vejde několik lidí. |
|  | | Do štoly ústí několik dalších podzemních chodeb a kaveren, většina z nich ale končí závalem. |
|  | | Odbočka na »pravém břehu« štoly se zužuje až do velikosti, která neumožňuje člověku, aby se protáhl dál. Podle zídek a nánosů kamení je ale konec blízko zemského povrchu. |
|
 | | Také tato odbočka končí závalem. Zdi ale zjevně kdysi bránily průniku zvenčí. |
|  | | Většinu své trasy štola vede ve značném sklonu a výška umožňuje projít skrz aniž by se člověk musel zvlášť krčit. Pohled nahoru. |
|  | | Jedna z četných odboček. Rovněž slepá chodba, tentokrát na »levém břehu«. |
|
Štola vede v celé své délce pod dnešním městským parkem na úbočí špilberského kopce, nicméně nemá přímý průběh a na své trase se dvakrát zatáčí ve tvaru písmene S o desítky stupňů. Ve štole se střídají nevyzděné úseky se starší cihlovou vyzdívkou, několik nejméně stabilních částí bylo na přelomu 19. a 20. století vybetonováno a dodnes je ve velice dobrém stavu. Ve většině délky je možné štolou bez obtíží projít vzpřímeně, na několika místech však sklon nedovoluje zejména v případě vyšší vlhkosti (jaro, podzim) štolou bezproblémově projít vzhledem ke kluzkosti a strmosti povrchu. V celé délce je koryto příležitostného potoka lemováno masivními betonovými břehy, které brání erozi a díky kterým je zaručena relativní čistota štoly.
 | | Navzdory očekávání štola nevede vůbec přímým směrem a na své trase několikrát hodně prudce zatáčí v obou směrech. |
|  | | Centrální část štoly vede hodně blízko povrchu a ostění zde bylo v časech 1. republiky podpořeno vrstvou betonu. |
|  | | Vybetonovaný úsek štoly působí monotónně a vylučuje téměř veškerý život. |
|
 | | V nejstrmějším úseku, který svírá beton, je požadovaného sklonu dosaženo pomocí několika stupňů o výšce přibližně jednoho metru a betonových hrází zpomalujících tok případných vodních přívalů. |
|  | | Prakticky po celé délce štoly beton lemuje koryto vodního toku a vytváří tak jakési lavice. |
|  | | Vybetonovaný úsek končí retardérem, za kterým začíná čistá ve skále ražená štola. |
|
Vzpomínka
Jiří Kalina vzpomíná: Do podzemí v okolí Pekařské ulice jsme pronikali s kamarády od roku 1998. Středem území, v němž se odehrávala většina našich městských dobrodružství, se stala klubovna na Kopečné ulici, dřívější Malé Pekařské, která končívala na Provaznickém vršku. Pod ním jsme také objevili právě v roce 1998 jeden z prvních systémů podzemních chodeb. Na místě, kde stávala vyhořelá skautská klubovna nad strmou cihlovou stěnou připomínající hradby, dnes ční obludná betonová pyramida; ta tam je romantika omšelých baráků a vyhřezávajících sklepů z období konce socializmu a krátce po něm. Domy jsou zavřené, sklepy zamřížované či zasypané. Postupně jsme nalezli celou řadu úchvatných sklepení a chodeb ve dvoře zbouraného domu U sedmi Švábů, na Petrově, pod Provazákem a na úbočí Špilberku. Některým z nás se podařilo dojít chodbami až do nemocnice U svaté Anny, do petrovského vodojemu nebo málem zahynout v podzemní studni pod zrušeným kostelem Všech svatých někdy ze 13. století.
 | | Obvyklý obrázek z podzemí. Na uhynulém pavoučím těle raší cosi bílého - je to jen plíseň, nebo i vajíčka, ze kterých se vylíhnou desítky dalších členovců? |
|  | | Po celé délce vede k povrchu několik šachet končících nenápadně v městském paku kanálovými poklopy. |
|  | | Jeden z nejstrmějších úseků štoly. Následujících pár desítek metrů je za vlhka téměř nemožné projít po nohách. Naštěstí štola funguje také jako tobogán. |
|
Celou tu dobu nám vykládal Jestřáb - náš patron a vedoucí, který nás nenápadně přiváděl na stopy vedoucí hluboko pod zem, o Krysí štole. Věděli jsme, že tam někde je. Věděli jsme, odkud zhruba vede a kde by měla končit, legendy o ní kolovaly brněnskými uličkami desítky a možná stovky let. Avšak přestože šlo o malé území, nikdy jsme neobjevili ten správný kanál. Až o mnoho let později, když jsem se dozvěděl, kudy štola vede, bil jsem se do hlavy. Kolikrát jsme ji křižovali sem a tam, kolikrát jsme byli jen pár desítek centimetrů od úžasného podzemního díla. Jenže hledejte úzkou skulinu ve skále, v kopci dlouhém stovky metrů. Jen jediné místo, tři nebo čtyři poklopy kanálů, které vypadají stejně jako všechny ostatní, vedou do podzemní říše. O 16 let později jsme vchod do podzemí konečně objevili díky kolegyni z práce, která se pod Brnem vyzná. Vzpomínka na Jestřába tak nemohla chybět, přesto, že se nám jej pozvat bohužel nepodařilo.
 | | Tam, kde se štola blíží k povrchu a není vybetonovaná, nachází si cestu do jejího vlhkého prostředí tisíce malých kořínků. |
|  | | Vegetace proráží i skrz cihlovou klenbu. Jen pár centimetrů nad námi teď možná skotačí v parku děti a psi. |
|  | | Skluzavkou pod »špilberskou zlatou žílou« se štola opět zavrtává do skalního masivu pod hradem. |
|
 | | Závěrečný spád nad Pellicovou ulicí je dost hluboko, aby mohl zůstat vyztužen cihlovým ostěním. |
|  | | Změna profilu štoly před její závěrečnou fází. Můžeme se jen domýšlet, jak vypadala štola v těchto místech v době svého vzniku. |
|  | | Vyvrcholením je takřka vodorovný vybetonovaný úsek sloužící jako napojení na současnou kanalizační síť. |
|
 | | Místa tu není mnoho a stísněná poloha může vést k nepříjemným potížím. |
|  | | Pohled zpět k bývalému ústí nebo napojení štoly na jiný podzemní systém. |
|  | | Pohled do šachty na Pellicově ulici. Vlevo ústí spojovací chodby, dole pak jen úzká roura napojení na současnou kanalizaci. Pokračovala dříve štola dál? |
|
Zdroje
- Marek, B. Brněnské podzemí. http://www.hantec.cz/hantec/podzemi/podzemi.htm.
- Nehudek, A. Štola. http://www.kafelanka.cz/mista/stoka.php.
|
