Moravská typografie

Architektonicky nejzajímavějším prvkem průmyslového souboru budov Moravské typografie v centru Brna je pasáž zastávající funkci dvora mezi hlavní budovou a zadním traktem. Stropní dílce vyzděné z luxfer prosvětlují zanedbanou manipulační plochu v očekávání generální rekonstrukce.

V roce 2016 se připravuje generální rekonstrukce areálu Moravské typografie (projekt „Moravák“) na Moravském náměstí 13 v Brně. Funkiconalistický obr zaujímá společně s vedlejším bytovým domem dominantní pozici na severní straně náměstí na okraji městského centra a přestože se o jeho eleganci či kráse dají vést nekonečné spory, jistě není pochyb o tom, že mohutná hranatá masa z betonu, cihel a skla je unikátní stavbou, která v podobě, ve které ji dnes známe, nejspíš brzo zmizí. Zveme vás proto na exkurzi do prostor továrny na informace, ve které do 90. let 20. století sídlily redakce, nakladatelství, ale také samotné tiskárny, sklady a doprovodné průmyslové provozy.

V areálu v roce 2015 sídlí řada jednotlivých společností a firem, proto není možné nahlédnout do všech prostor, nicméně lze navštívit společné prostory, chodby, dvory, sklepy a také střechu, na které naše exkurze začíná.

Historie

Dominantní devítipodlažní funkcionalistická budova s fasádou obrácenou do Moravského náměstí s nápadnými rizality ve tvaru obráceného písmene Π vyrostla na místě někdejších pavlačových domů (postavených v 1. poliovině 19. století) v roce 1921. Současně probíhala přestavba celého bloku, který byl nově rozdělen Mášovou ulicí na dvě poloviny a postupné rušení dělnické kolonie Mezírky, zvané rovněž Šmálka. Budova, která tak sloužila vydávání a tisku novin od svého vybudování, byla součástí moderního pojetí vzdušného a prostorného města v nově vzniklé Československé republice.

Vzhledem k nezměněné potřebě vydávání tiskovin po dobu všech režimů prošlých Brnem v průběhu 20. století se využití budovy víceméně nezměnilo. V souvislosti se zrušením protilehlé benzínové pumpy na Moravském náměstí a uzavřením průjezdu do ulice Mášovy v 70. letech 20. století došlo ke změně v zásobování (dovoz poapírových rolí do tiskárny), které probíhalo z ulice Mášovy přes jednopodlažní přístavbu do zadního traktu a „kasemat“ budovy, kde probíhal tisk. K zásadním změnám došlo až v souvislosti s výstavbou nového areálu Moravské typografie při heršpické ulici na jihu Brna, kam přešly postupně veškeré činnosti v průběhu 90. let 20. století.

Soubor budov na Moravském náměstí se stal předmětem privatizace a následných soudních sporů, které se táhnou téměř 20 let a dodnes nebyly definitivně ukončeny. Mezitím jsou prostory pronajímány jako kancelářské či výrobní pro malé podniky, živnostníky a neziskové organizace.

Popis

Soubor je složen z hlavní devítipodlažní funkcionalistické budovy Moravské náměstí 13, která je pasáží s prosklenou střechou propojena se zadním (dvorním) traktem tvořeným pětipodlažní budovou tiskárny, ukrytou ve dvoře. K této budově přiléhá jednopodlažní provozní budova se zásobovacím vjezdem směrem do Mášovy ulice a menší technická budova obrácená do dvora. Pod oběma většími budovami se nachází členité sklepy, které sloužily částečně jako provozní prostory, částečně jako kryt civilní ochrany.

V roce 2016 předpokládá současný majitel, společnost CREAM rozsáhlou rekonstrukci areálu, dostavbu dvorního traktu a vybudování nových víceúčelových prostor v souboru pojmenovaném Moravák (viz prameny níže).

Když budete mít štěstí, potkáte možná na střeše plachou dívku, která zadumaně kouká na držák bývalého neonového nápisu. Jaká písmena jen mohly ty podivné tvary držet? Snad nějaké neznámé písmo ze zákoutí druhého Brna?

Výhled na „moře střech a stříšek“ je odsud fenomenální. Po žebřících lze přelézat z jedné ploché střechy na druhou jako v pravěké počítačové hře.

Tahle rezivá dvířka na výšku půl člověka a dřevěné schůdky jsou jediným přístupem na rozsáhlé střechy areálu.

Po schodišti lze na střechu vystoupit, ale také z ní sestoupit do rozlehlého areálu propojených budov Moravské typografie.

Komůrka za strojovnou výtahu s výhledem na dvory prvorepublikových domů na Mášově ulici.

Cenným funkcionalistickým prvkem je prosklená stěna o výši devíti pater podle schodiště. Že už táhne konstrukci na 100 let je znát i z toho, že se prohýbá a kroutí, což nelibě nesou skleněné tabulky výplně.

Hlavní budova má celkem 9 poschodí. Čím výše, tím menší podlahová plocha, přibývá ovšem teras, balkónů a výklenků.

Řada kanceláří je v roce 2015 opuštěných a ve zuboženém stavu.

Historie tu zanechala různé památky. Po odchodu novinářů a tiskařů nastoupili třeba producenti cédéček s podivným obsahem.

Kdyby byl areál Moravské typografie zámkem, mohl by se tenhle šmajchlkabinet nazývat třeba modrý salónek.

Uplynulé roky dodaly plakátům lepých dívek nové kouzlo. Nerovnoměrně vybledlé slečny jsou tak víc retro, než by chtěly.

Z nejvyššího patra hlavní budovy je impozantní výhled do dvorních traktů Mášovy ulice, na hotel Continental (schodiště vlevo nahoře) a dokonce i na komín maloměřické cementárny.

Do nižších pater můžeme sjet třeba výtahem. I když není původní, je se svými klecovými dveřmi s okénky krásně starobylý.

Ortodoxní pátrači mohou ovšem také sešplhat jedním z několika světlíků. Holubi pracují na jejich zkrášlení už přes 80 let.

Osou každého patra je dlouhá chodba. V nejvyšších patrech chybí nadedveřní okna a chodby jsou tedy příslušně temné.

Architektonicky nejzajímavějším prvkem průmyslového souboru budov Moravské typografie v centru Brna je pasáž zastávající funkci dvora mezi hlavní budovou a zadním traktem. Stropní dílce vyzděné z luxfer prosvětlují zanedbanou manipulační plochu v očekávání generální rekonstrukce.

Slibná šipka nás však láká ještě hlouběji, pod úroveň země, do labyrintu sklepů pod areálem.

Záchody jsou ve sklepě stále v provozu.

Také tady lze narazit na několik zvláštností. Třeba akumulátorovnu nenacházíme při svých průmyslových toulkách příliš často.

Dveře s falešným terčíkovým sklem, popelník, eleganterózní hodiny a výzdoba stěn prozrazují, že v tomhle zavlhlém podzemí byl v 90. letech 20. století nejspíš bar.

Těžko říct, k řemu mohla ale slouži tahle podzemní místnost s otvorem vedoucím ještě kamsi hlouběji.

Podzemí pod hlavní budovou ukrývá mj. válečný kryt pro přežití bombardování.

A to už stojíme ve sklepě zadního traktu, který je s hlavní budovou spojen neobvyklou prosklenou pasáží.

Únik z temného sklepení nabízí rudě vymalovaný výtah v zadním traktu. Ukrývá v sobě ovšem jednu děsivou zvláštnost.

A do kterého patra byste zamířili vy?

Pětipodlažní budova zadního traktu je natřena zářivě zelenou olejovou barvou. Inu, v továrnách se na krásu nikdy moc nehledělo.

Některé místnoti zadního traktu jsou v dezolátním stavu. Tady je rekonstrukce vyloženě nutná.

Těžko soudit, jaké typografické stroje stály v této místnosti. Otvory do komína a zazděné dveře ale dávají tušit, že původní dispozice místnosti byla úplně jiná.

Ani ploché střechy nejsou zrovna v nejlepším stavu.

Čas se tu zastavil v 19:34 a velká ručička pak ještě sklouzla kamsi níž, do jiné časové dimenze.

Splněno.

Zadní trakt Moravské typografie na Moravském náměstí v Brně je v současnosti víceméně prázdný a čeká na započetí rekonstrukce v roce 2016.

Ve druhém dvoře lze najít ještě několik dalších přístavků patřících k areálu - ty však nemilosrdně požírá matka příroda.

Zdroje

1. Zezulová E., Nečasová A.: Po opravě bude devítipodlažní dům na Moravském náměstí lákat na kávu. Dostupné z http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/po-oprave-bude-devitipodlazni-dum-na-moravskem-namesti-lakat-na-kavu-20150623.html
2. Moravák. Dostupné z http://www.moravak-brno.cz/cs.

Komentáře: