Skleníky za ulicí Kikrleho

Na východním konci Brna za sedmero čtvrtěmi a sedmero tratěmi mezi ulicemi Šikovou, Za Kostelem a Kikrleho stojí areál bývalého zahradnictví a v něm třináct opuštěných skleníků.

Rozlehlé zahradnictví na okraji brněnské městské části Slatina pustne nejméně od roku 2012. Pozemky na kraji města se postupně staly z nezajímavé periferie lukrativním prostorem pro výstavbu rodinných domů a bytů, a tak na místě zapadlého zahradnictví čeká 13 skleníků na svůj poslední den.

Posledním vlastníkem zahradnického areálu vystavěného v roce 1974 byla společnost BOMASO, a.s., zabývající se živočišnou výrobou, v roce 2016 je areál na prodej.

Popis

Areál se skládá z částečně podsklepené hlavní dvouposchoďové budovy z roku 1974 s půdorysem ve tvaru dvou vklíněných obdélníků. Rekonstrukce a rozšíření budovy proběhly v letech 1983 a 2004. V roce 2016 je hlavní budova i řada menších objektůl podél ulice Šikovy pravidelně využívána, naopak 5 velkých skleníků typu LUR I a 8 z původních 10 malých skleníků typu JAPAN je bez využití a jejioch stav je středně špatný. V areálu jsou 2 funkční studny. Odpadní vody jsou přes odlučovač tuku (lapol) svedeny do veřejné kanalizace.

Původně jich bylo dokonce patnáct, dva jsou ale už ve skleníkovém nebi. Za povšimnutí stojí elegantní šikmé krčky propojující velké skleníky.

Místo hroznů, mohla by dnes zaniklá vinárna stáčet víno spíše z jedovatých bobulí černého lilku.

Na objevitelskou výpravu do skleníků vyrážíme vedeni opět odvážnou školačkou.

Písmo z cedulí samo mizí společně s duchem zaniklého zahradnictví. Jako ve druhém městě…

Skleníky jsou v relaitvně dobrém stavu, uzavřené před zvědavci.

Mezi nimi bují husté kopřivové porosty. Tudy cesta dovnitř nevede.

Že by tudy?

Odvážná školačka si razí cestu propletencem potrubí, nosníků, úponků a lan a vede nás do hlubiny skleněného světa.

V pětici velkých skleníků už několik let nikdo nic nepěstuje. Přesto tu není docela pusto.

Místa je tu dost a dost. Třeba na uspořádání tanečního večera pod hvězdami.

Skleněný labyrint nad našimi hlavami může být i krásný.

Pět velkých skleníků je propojeno čtveřicí šikmých spojovacích krčků. Jak jinak než ze skla.

Zavlažovací systém se vyvíjel, stejně jako nosné konstrukce pro přebujelé rostlinstvo.

Místy to vypadá, že se ve sklenících pěstovala bavlna.

Těžko si představit příjemnější místo pro růst suchomilných rostlin.

V krčku to vypadá jako v pohádce Hrnečku vař. Pouze se zelenou kašičkou…

Něméí konce hadic jako svazek varhanních píšťal v opuštěném chrámu nebo krky zahubené saně.

…hrou divnou, v propletu, již zvuk jen nastiňoval, jenž - vyplašený pták - se v rýhách skalin schoval, by dál v nich stupňoval svá zmírající echa…

…jak vlny osením po tobě hrají mé vzpomínky a touhy rodný kraji…

Pozdrav od O. Henryho. Nikdo už nezjistí, který americký tulák prošlapal boty bloudě pod zdejší skleněnou střechou.

V jednom ze skleněných chrámů nalézáme cosi jako snové dělo namířené k obloze.

Odvážná školačka fotí organické propletence zdivočelých rostlin.

Ať už zahradníci sušili na šňuře ve skleníku cokoliv, myslím, že už je to suché dost.

Jako voják na stráži stojí v dalším spojovacím krčku bezový keř.

Nacházíme zde i pozůstatky dávných příběhů, jedno, zda strašidelných nebo romantických.

Ve čtvrtém skleníku se nachází podezřelý bazén vyložený černou tkaninou. Ať už v něm bylo napuštěno cokoliv, už to tu dávno není.

…až vzlétne nad pasekou hejno vran, je léta pel už dávno vyprodán…

Za posledním krčkem prostředí poněkud houstne.

Otevřeným oknem vrůstá do skleníku křovisko. Šípková Růženka by byla potěšená, Kopřivová Pálenka taky.

…barvy léta už jsou dávno vyprahlý, cesty mění tvář, rezaví i louka, šlapej kam tě táhne srdce toulavý…

Tak prosluněnou pracovnu nenajdete ani v těch nejskvělejších funkcionalistických ateliérech světa.

Oko milovníka techniky neodvratně přitahuje vrátek.

A tak nehledí na kopřivy a snaží se k němu dostat blíž…

…a blíž a blíž,…

…až zjistí,…

…že byl vyroben ve Valašském Meziříčí.

Ruční vrátek byl přestavěn na elektrický pohon. Otáčením navíjel ocelová lanka, která přes systém kladek nadzdvihávala skleněné panely a umožňovala tak výměnu vzduchu ve skleníku.

Uschlé okurkové listí vypadá, jako by drželo státní smutek.

To, co není bavlna, před tím, co je vlna.

Tady se čas zpomalil nejméně desetkrát.

Tam, kde skleněné panely popraskaly, raší místy i vzrostlá džungle.

Příbuzný brambory - lilek černý sice obsahuje jedovatý solanin, ale občas bývá konzumován jako droga, lék a v nouzi i jako potravina.

…listí má prsty k zemi svěšené a ráno nepřestává…

Poslední velký skleník vypadá, jako by ho zapletli svými sítěmi obří pavouci. Ve skutečnosti tu ale žije úplně jiné stvoření.

Opatrně vcházíme do atypické chodby, na jejímž konci jsou slyšet chrosutavé zvuky.

Nahromaděný nepořádek vypadá jako doupě nějakého velikého tvora.

Jsme si jistí, že se tu někde něco skrývá.

Tady je! Zrůdné slepé Pikaču! Zahnízdilo se na okraji města a hromadí tu odpadky. Vsadím se, že nikdo z hráčů Pokemon go neulovil tak velkou obludu jako my!

Z desíti skleníků na protější straně cesty zbylo už jen osm.

Spořádaně stojí v řadě a čekají, až je někdo rozebere.

Ani tady už voda neteče. Anča si už Kubu vzala dávno za ženu, tak co tady?

…zborcené harfy tón…

Malé skleníky jsou dokonale prázdné.

Skleníky jsou skoro na konci města. Jen o pár metrů dál, na skutečném konci Brna, však pod korunou stromu odpočívá malá, romantická lavička.

Zdroje

1. Real Spektrum: Provozní areál se skleníky BOMASO, a.s. Brno-Slatina. Dostupné z http://www.realspektrum.cz/provozni-areal-se-skleniky-bomaso-a-s-brno-slatina/.

Komentáře: