|
Brněnský železniční uzel se postupně zamotává od konce roku 1838, kdy z Rajhradu přijel na brněnské nádraží první vlak. Ono původní nádraží bylo po 18 letech přejmenováno na horní (později hlavní), neboť s příchodem železnice od Zastávky získalo o něco mladšího sourozence - málo známé dolní nádraží (zvané též Rosické). Tím byly položeny základy dvojjakosti mezi horním a dolním nádražím, které dodnes vyvolávají pnutí a pohánějí plány, přestavby a změny brněnského uzlu - a to již téměř 200 let. Současná diskuze o změně polohy hlavního nádraží je jen nejnovějším z mnoha opatření, kterými se brněnští urbanisté a dopravní odborníci snažili a snaží vykoupit město z prvotního hříchu roku 1856. Jenže ten pronásleduje brněnský železniční uzel i nadále a tvoří tak jeho historii zajímavou a dodnes vyvolávající emoce.
Interaktivní mapa
Mapka níže obsahuje všechny koleje rozchodu 1435 mm, které byly v Brně kdy postaveny. Současné dráhy jsou vyznačeny sytějšími čarami, starší dráhy v čase blednou. Tramvajové tratě jsou vyznačeny tečkovaně.
Zcela systematické není ani značení stanic a zastávek. Jejich status se v průběhu času měnil, proto jsou vyznačena spíše „dopravně zajímavá místa“, než objektivně definované stanice, zastávky, nákladiště, odbočky aj. Vybarvené plochy tak spíš obchází nutnost značit větší a nepřehledné množství kolejí. Popisky se pokud možno snaží vysvětlit charakter daného místa a jeho (ne)zajímavost.
Původní záměr, vytvořit jednoduchý plán bnrěnského uzlu, se zkomplikoval, jako samotná výstavba brněnských železničních tratí. Jednoduše lze vyznačit tlustší čarou vícekolejné a tenčí jednokolejnén tratě - občas se ale počet kolejí měnil, stejně jako velmi drobné odchylky trasy a lokální uspořádání kolejí ve stanicích a na vlečkách. Aby nevznikla nepřehledná spleť, bylo nutné plánek generalizovat, neznačit každou jednotlivou kolej, ale pouze významné směry a spojnice, občas něco vynechat.
Stejně nejednoznačným se ukázalo rozlišení na dráhy celostátní, lokální a vlečky, které jednak nebylo uznávánio od počátku stavby železnic, navíc se účely některých tratí v průběhu času měnily (typicky Svitavská pobřežní dráha, která se zdá být vlečkou, ale je celostátní, dříve však místní drahou.
Jako nutné se nakonec ukázalo zanesení tramvajových tratí, které byly v minulosti využívány pro bnapojení některých vleček ve městě a bez kterých by tak některé úseky železničních kolejí zůstávaly „viset ve vzduchu“ jako disjunktní a nepropojené se zbytkem sítě.
Ikonky v mapě reprezentují zajímavá místa bnněnského uzlu, o kterých jsou zpracovány samostatné články. Kliknutím na ikonku lze získat přístup ke konkrténímu článku s podrobnostmi o dané stanici, zastávce, nákladišti, dráze nebo pomníku.
Pohyb v mapě lze zajistit držením a tažením levého tlačítka myši.
Zobrazení celé mapy
Pro přehlednost je někdy výhodnější zobrazit si celou mapu najednou namísto detailního pohledu. Mapku v originální velikosti si lze zobrazit pomocí kliknutí na následující obrázek:
Mapa stále vzniká a jistě obsahuje značné množství nepřesností a chyb. prosíme proto, pokud najdete něco, co není v mapě správně nebo v ní chybí, napiště nám do komentářů!
Historie brněnského železničního uzlu
Časová osa
| 1838 |
Přivedení železnice do Brna z jihu od Břeclavi společností Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB). |
| 1839 |
Zprovoznění prvního brněnského nádraží v prostoru 5. a 6. nástupiště dnešního hlavního nádraží. |
| 1849 |
Dostavěna trať z Brna do České Třebové (Společnost státní dráhy neboli StEG). Původní nádraží bylo zbouráno, nová budova (používána dodnes) vystavěna rovnoběžně s kolejištěm. Vzniká nákladové nádraží StEG, později zvané „na jeřábu“, dnes „odstavné nádraží S“. |
| 1856 |
Vzniká dolní nádraží jako koncová stanice dráhy ze Zastávky u Brna. Název dosavadního nádraží se mění na horní. Začíná „dvojkolejnost“ brněnského uzlu. |
| 1869 |
Dostavěna trať z Přerova přes Chrlice a napojena z jihu do horního nádraží. |
| 1870 |
Horní nádraží nezvládá rostoucí množství přijíždějících vlaků. Pro odlehčení je postavena dvojkolejná spojka ze severního zhlaví horního na severní zhlaví dolního nádraží. |
| 1872 |
Dostavěna hlavní dráha z Vídně přes Hrušovany nad Jevišovkou do Střelic a Brna. V úseku Střelice–Brno byla současná trať zdvojkolejněna. |
| 1885 |
Zprovozněna dráha Tišnov–Brno, vedoucí z Králova Pole po trase tzv. Staré Tišnovky. |
| 1887 |
Dostavěna dráha z Veselí nad Moravou (vlárská dráha), která byla původně jako jednokolejná zaústěna trianglem do stanice v Židenicích a do severného zhlavé dolního nádraží. |
| 1890 |
Stará Tišnovka byla protažena jako Židenicemi a dolním nádražím, ke které se připojovala - nákladní vlaky tak mohly zajíždět přímo do dolního nádraží. |
| 1900 |
Postupné budování hlavního osobního nádraží na místě horního nádraží a přesun stále vyšších objemů nákladní dopravy na zvětšujícíc se dolní nádraží. |
| 1904 |
Vybudována spojovacím kolej (Střelická spojka) z Rosické dráhy mimo Horní Heršpice, díky níž mohly osobní vlaky zajíždět po nadjezdu nad břeclavskou tratí na hlavní nádraží. Dnes je spojka součástí „odstavného nádraží B“. |
| 1905 |
Do provozu uvedena místní dráha do Líšně, která byla zaústěna do železničního uzlu úvratí v nově vybudovaném nádarží Brno-Černovice. |
| 1926 |
Zprovozněna Černovická (Komárovská) spojka z prostoru stanice Brno-Černovice (dnes odbočka Černovice) k Přerovské dráze, se kterou vede souběžně až na hlavní nádraží - z hlavního nádraží lze bez úvratě vyjet všemi směry. |
| 1927 |
Hlavní nádraží kapacitně nestačí, je vypsána první architektonická soutěž na stavbu nového hlavního nádraží a současně obrovského ústředního nákladového nádraží jižně od řeky Svratky. Soutěž končí bez udělení 1. místa. |
| 1935 |
Rozhodnutí o výstavbě centrálního nákladového nádraží v Maloměřicích, do kterého budou později zaústěny ze severu tratě z České Třebové a Nová Tišnovka, z jihu pak dráhy z hlavního a dolního nádraží a z Vlárského průsmyku. |
| 1938 |
Zahájení výstavby Nové Tišnovky, zcela měnící trasu původní jednokolejné dráhy do Tišnova. Součástí stavby nové dvoukolejné dráhy je vybudování čtyř tunelů, nové stanice v Králově Poli,/a> a zastávky v Řečkovicích a několik dalších přeložek. Stavbu ale zdrží válka. |
| 1944 |
Dráha do Líšně je zdvojkolejněna (později elektrifikována) a stává se tramvajovou tratí, oddělenou od železniční sítě v Brně. |
| 1945 |
Spojka z Rosické dráhy přes „odstavné nádraží B“ mimo Horní Heršpice je nahrazena kratší spojkou od odbočky Státní silnice přímo do stanice Brno-Horní Heršpice. |
| 1953 |
Postupné rušení Staré Tišnovky a zprovozňování Nové Tišnovky. Společně s tím je do roku 1962 zrušena stanice Brno-Zábrdovice a zastávka Brno-Obřany na třebovské trati, která je přeložena přes Brno-Maloměřice. Zde zastavují vlaky pouze pro zaměstance ČSD. Některé úseky Staré Tišnovky se mění na vlečky. |
| 1965 |
Elektrizace brněnského uzlu jako součásti dráhy č. 25 Havlíčkův Brod - Kúty. |
| 1970 |
Zdvojkolejnění, zvýšení a elektrizace úseku Brno dolní nádraží - Brno-Maloměřice. Zrušení spojky z dolního na hlavní nádraží - část spojky zůstává na severním zhlaví hlavního nádraží jako odstavné koleje „na plynárnu“, zrušeny jsou při přestavbě v průběhu 70. let 20. století. |
| 1976 |
Do provozu je uvedena nejmladší železniční stanice v Brně - Brno jih. |
| 1995 |
Dokončena elektrizace tratí z Přerova a z Blažovic na Vlárské dráze. Zamýšlená elektrizace až do Veselí nad Moravou se odkládá na neurčito. |
| 1997 |
Dokončena elektrizace dráhy do České Třebové a sní i zbývajícíh spojek v brněnském uzlu. |
| 2004 |
Proběhlo celoměstské referendum o přesunu hlavního nádraží či jeho ponchání v současné poloze. Díky nízké volební účasti bylo referendum s výrazně převažujícím (85 %) názorem o zachování nádraží právně nezávazné a vedení města rozhodlo o přesunu nádraží. Kvůli nedostatečnému financování však k přesunu nadošlo. |
| 2010 |
Proběhla rekonstrukce stanice Brno-Horní Heršpice s výstavbou myčky vlakových souprav a „odstavného nádraží F“. Rekonstrukce měla být první etapou přestavby železničního uzlu. Její financování bylo však v roce 2009 zastaveno. |
Historie brněnského železničního uzlu se začíná psát s příchodem dráhy od Břeclavi a s výstavbou původního nádraží. To bylo oproti současnému hlavnímu nádraží posunuto poněkud k jihu, do prostoru současného 5. a 6. nástupiště. Budova navíc stála kolmo ke kolejím jako hlavová. Trať do nádraží vjížděla po dominantním cihlovém viaduktu, který začínal za mostem přes řeku Svratku a zajišťoval trati dostatečnou niveletu nad řekou i nižší částky za výkup pozemků oproti širšímu náspu. Viadukt byl později zasypán.
K první zásadní změně dochází záhy - již v roce 1849, kdy je koncové nádraží nahrazeno průjezdnou stanicí, kterou mohou vlaky od Břeclavi pokračovat dále ve směru na Českou Třebovou. Dráha do České Třebové fungovala v prvních letech jako jednokolejná a její zdvojkolejnění probíhalo postupně. Z hlavního nádraží vycházela dráha po obdobném ciholvém viaduktu, který se dodnes zachoval v úseku přes Vlhkou ulici a v průmyslovém areálu bývalé Mosilany.
Pravděpodobně nejzásadnější změna nastává v roce 1856, kdy společnost c. k. výhradně privilegovaná Brněnsko-rosická dráha (k. k. ausschliesslich privilegierte Brünn-Rossitzer Eisenbahn), zkratka BRE, vystavěla dráhu z uhelných dolů v okolí Zastávky u brna do Brna. Zakončení trati ve stanici společnosti KFNB nepřipadalo v úvahu, a proto bylo rozhodnuto o výstavbě nového nádraží - dál od centra, mezi oběma brněnskými řekami. Vzniká tak dolní (Rosické) nádraží, které bude s hlavním nádražím soutěžit o pozici v dopravě osob a nákladů (v prvním případě marně, v druhém částečně vítězně) po následujících téměř 100 let.
Seznam brněnských zastávek a stanic
V průběhu staletí v Brně vzniklo na dvě desítky nádraží, některá z nich byla postupem času zrušena, změnila polohu či význam, některá možná čeká v dohledné době obnova. Následující seznam brněnských nádraží uvádí podrobnosti o každém z nich, společně s proklikem na vlastní stránku věnovanou každé stanici či zastávce. Skrze odkazy se lze rovněž dostat na přehled vleček.
| Obrázek |
Současný název |
Starší a neoficiální názvy |
Popis |
Současná nádraží |
 |
Brno hlavní nádraží |
Brno horní nádraží |
Největší a nejznámější brněnská stanice slouží pouze pro osobní dopravu a to již od roku 1838. |
 |
Brno-Židenice |
Brno-Židenice zastávka, Schimitz Haltestelle |
Společně s Královým Polem kandidát na druhou nejvýznamnější brněnskou stanici z pohledu osobní dopravy. Přes židenické nádraží projíždí vlaky ze čtyř železničních tratí mířících do Brna, přičemž u dvou z nich jde o úvraťové jízdy. V minulosti byl význam nádraží podtržen blízkostí průmyslového podniku Zbrojovka Brno, do něhož vede ze stanice vlečka. Druhou vlečkou vycházející z Židenic je Svitavská pobřežní dráha, která oficiálně nese status celostátní dráhy.
|
 |
Brno-Královo Pole |
Královo Pole, Königsfeld |
Po hlavním nádraží jediná brněnská stanice, v níž pravidelně a tradičně zastavují rychlíky. Přestože přes Královo Pole prochází jediná trať (Brno - Havlíčkův Brod), jde o druhou nejfrekventovanější trasu z pohledu osobní dopravy a významnou trasu dopravy nákladní. Dobré napojení na MHD i automobilovou dopravu a poloha v hustě osídlené severní části Brna činí z královopolského nádraží velmi frekventovanou stanici. |
 |
Brno-Slatina |
Slatina, Slatina u Brna, Latein |
Bezesporu nejzapadlejší brněnská stanice leží daleko od středu města i k němu vedoucích rušných cest. Většina obyvatel ani neví, že stanice existuje, ukrytá na Vlárské dráze mezi továrními areály nedaleko letiště. Z nádraží ve Slatině odbočuje nejvíc vleček v celém Brně, přestože pro osobní ani nákladní dopravu nemá sama stanice zásadní význam. Před lety jsem zde zažil téměř kouzelný zážitek, když mě výpravčí pozval na celý večer do kanceláře a daroval mně bednu lepenkových jízdenek. |
 |
Brno-Horní Heršpice |
Heršpice Horní, Ober Gerspitz |
Ze stanice odbočuje 0,9 km dlouhá vlečka do společnosti Ferona, na kterou v minulosti navazovala 0,8 km dlouhá vlečka do Kohnovy cihelny. |
 |
Brno-Chrlice |
Chrlice, Chrlice-Tuřany, Chirlitz |
Zatím poslední stanice, která získala do názvu slovo Brno (v roce 2003) je sice na katastru města Brna již řadu let, provozovatel však dlouho váhal s přejmenováním. Ze stanice odbočují dvě vlečky. |
 |
Brno-Řečkovice |
Řečkovice, Retschkowitz |
|
 |
Brno-Černovice |
Brno Černovice přechod, Brünn Tschernowitz Übergang |
Bezesporu nejzapadlejší a nejméně používané brněnské nádraží tone v zelené oáze uprostřed města, spojené s ulicí pouze velkolepým kamenným schodištěm, o kterém většina kolemjdoucích ani netuší kam vede. Samotná budova trpí pod sprostým násilím sprejerů vůči bezbranné zastávce kdysi snad s náznaky kubistického stylu. Černovice jsou jediné nádraží v Brně bez moderní modré cedule s názvem. |
 |
Brno-Lesná |
|
Nejmladší brněnská železniční zastávka byla otevírána naněkolikrát. Předposlední otevření v 60. ani 90. letech 20. století se neuskutečnilo, a tak byla zastávka pod stejnojmenným panelákovým sídlištěm definitivně otevřena až v roce 2006. |
 |
Brno dolní nádraží |
Brno Rosické nádraží |
V současnosti pouze nákladové nádraží umístěné v hůře dostupné oblasti na pomezí Heršpic a Komárova sloužilo v minulosti jak osobní dopravě, tak také jako depo a seřazovací stanice. Z dolního nádraží odbočují vlečky na výstaviště, do slévárny a na šrotiště. |
 |
Brno-Maloměřice |
|
|
 |
Brno jih |
|
Nejméně známé současné brněnské nádraží na většině map ani nenajdeme. Od města jej dělí neprostupná bariéra dálnice a přijet je sem možné jen po kolejích nebo ohromnou oklikou. Z opuštěného a ospalého nádraží, jehož význam nadále klesá, někdo odstranil dokonce ceduli; v budově ovšem stále sedí výpravčí a řídí dopravu… |
Zaniklá nádraží |
 |
Brno-Zábrdovice |
Zábrdovice, Obrowitz |
Od roku 1885 do roku 1962 sloužila na pravém břehu řeky před křížením Tišnovky s ulicí Cejl malá stanice s jedinou dopravní a jedinou manipulační kolejí. Přesto byly Zábrdovice významnou stanicí, do které mířily denně stovky cestujících, zejména dělníků z okolních textilních továren. Stanice sloužila pro obsluhu dvou vlastních vleček a dalších šesti zapojených do nákladiště Radlas. |
| |
Brno-Husovice |
|
Nejprve zastávka a po znovuotevření výhybna na „Staré Tišnovce“ nad Tišnovskou ulicí je od roku 1962 kompletně zrušena. Název Husovice byl později zamýšlen také pro současnou zastávku Brno-Lesná, jejíž vybudování bylo odkládáno půl století. |
| |
Brno-Obřany |
Obřany, Oberse |
|
 |
Holásky |
Holasek |
Zastávka Holásky ve stejnojmenné brněnské čtvrti na trati Brno - Přerov (300) byla fakticky zrušena v roce 1976 v souvislosti s vysokým vytížením jednokolejné trati a zlepšením MHD v této části města. Nástupiště je sneseno, z bývalé čekárny a pokladny pro prodej jízdenek je v současnosti soukromý rodinný dům (charaktersitické střecha s převisem kryjícím prostor pro čekání na vlak však na domě zůstává dodnes). |
 |
Brněnské Ivanovice |
Vejvanovice, Nennowitz |
Železniční zastávka Brněnské Ivanovice se nacházela na trati Brno - Přerov (300) za přejezdem (směrem od Brna) s Kaštanovou ulicí (silnice II/380). Zrušena byla v 60. letech 20. století, s její obnovou počítají některé projekty zdvojkolejnění tratě. |
| |
Brno-Lískovec |
Lískovec-Vostopovice, Lískovec u Brna, Leskau |
|
| |
Židenice |
Schimitz |
Původní dolní neboli nákladní židenické nádraží bylo situováno do hrotu mezi Židenickou spojkou vedoucí ze současně stanice Brno-Židenice do Černovic a tratí na hlavní nádraží. Niveleta kolejí byla o několik metrů nižší, na úrovni paty náspů dnešních drah. Osobní zastávka Brno-Židenice na místě dnešního nádraží byla otevřena později, v roce 1889. Po několika přestavbách se do dnešních dnů nedochovalo z nákladního nádraží prakticky nic. |
 |
Brno-Černovice |
Černovice, Tschernowitz |
Původní výchozí stanice místní dráhy do Líšně se nacházela pod současnou odbočkou Brno-Černovice odbočka asi 350 m východně od současné černovické železniční zastávky. V roce 1942 byla místní dráha změněna v tramvajovou trať a nádraží přestalo sloužit svému účelu. Jako chráněná technická památka stojí výpravní budova na Olomoucké ulici dodnes. |
 |
Líšeň |
Lösch |
Bývalé koncové nádraží místní dráhy Brno - Líšeň dnes leží také na území města. Po složité historii, kdy se z dráhy stala tramvajová trať a nakonec ruina (2014), slouží dnes budova jako obytný dům. |
 |
Brno-Královo Pole |
Královo Pole |
Původní stanice Královo Pole (později Brno-Královo Pole) se nacházela asi 650 m zhruba jižním směrem od současného nádraží Brno-Královo Pole. Stanice byla vybudována v roce 1885 na dráze Brno - Tišnov a po zprovoznění Nové Tišnovky přes Brno se ocitla na slepé větvi původní Staré Tišnovky, jako samostatný obvod stanice sloužící zejména pro obsluhu vleček do Královopolské strojírny a teplárny (původně také vlečky do vojenských skladů na Štefánikově ulici). |
| |
Brno-Řečkovice |
Řečkovice |
Původní stanice v Řečkovicích se nacházela o 300 m severněji oproti současné zastávce Brno-Řečkovice. Staniční budova se dochovala a v roce 2016 slouží jako soukromý rodinný dům.
|
 |
Jehnice |
Jehnitz |
|
| |
Přízřenice |
|
|
Zdroje
- Kotrman, J. et al. 160 let Železnice v Brně. České dráhy, s. o.: 1999; Vol. 1.
Zdroje
- Butschek, A. a kol. 150 let železnice z Brna do zastávky. KIC Rosice, 2006. ISBN 80-239-7590-0.
- Hudec, Z. k.; Sekera, P.; Bureš, P.; Přibyl, J.; Ziffer, D.; Hádek, T.; Tyller, R.; Korbel, P.; Záruba, T.; Tetiva, J.; Pokorný, P.; Bureš, M.; Mara, R.; Mrkos, J. Atlas drah České republiky 2006-2007. Malkus: 2006; Vol. 2.
- Walter, V. Digitalizované staré mapy Moravy a města Brna. Dostupné z http://vilemwalter.cz/mapy/.
- Železniční uzel Brno na počátku 3. tisíciletí. Dostupné z http://nadrazibrno.ecn.cz/dejiny-1.php
|
