|
Pavlačový dům na adrese Úvoz 14 je zřejmě nejstarším domem v celé ulici a jedním z nejzachovalejších zástupců bydlení v 19. století na Starém Brně.
 | | Dnes působí pavlačový dům vedle svých mladších a honosnějších sousedů poněkud stísněně. |
|
 | | Dům je oproti uliční čáře asi o dva metry ustoupen a naznačuje, že původní dispozice ulice Úvoz byla lehce odlišná od té dnešní. |
|
|
Historie
Dům byl postaven zřejmě mezi roky 1858 a 1868 na do té doby nezastavěné parcele při nově vznikající ulici Úvoz. Ta původně spojovala dnešní Mendlovo náměstí zejména s cihelnami umístěnými severně podél skutečného úvozu na odvrácené straně hradu Špilberka a rovněž podél nové Údolní ulice na místě historické cesty.
Od svého vzniku se dům na Úvoze 14 měnil spíš nepatrně. K severnímu křídlu časem přibyla na skálu nalepená východní přístavba, která uzavřela těsný a hluboký dvorek ze třetí strany (čtvrtou stranu tvoří ohromná zeď). Posléze byla rovněž k domu přibudována přízemní (ovšem při pohledu z ulice odpovídající úrovni 3. podlaží!) přístavba na druhém, horním dvorku. Následujících 150 let se dům výrazněji neměnil, docházelo jen k nutným opravám a rekonstrukcím (nové krovy, konstrukce pavlačí, výměny některých oken apod.), díky čemuž se v novém tisíciletí stal jedinečným dokladem architektury a bydlení v polovině 19. století.
Zatím poslední majitelé byli z domu vystěhováni v roce 2019 a od té doby dům pomalu a osaměle chřadne.
Popis
Dům na Úoze 14 je zajímavý především svojí netradiční dispozicí, díky které se na půdorysnou plochu jen těsně přesahující 100 m2 vešlo neobvyklé množství různých zákoutí a místností. Do ulice obrácený průčelní trakt o výšce tří podlaží skýtal prostor pro čtyři byty přístupné z pavlačí a jednu přízemní provozovnu (kdysi snad rovněž byt). Další, v průběhu 19. století pravděpodobně skutečně obývaný, miniaturní byt se nacházel ve dvorním traktu. Ten je sice nižší o jedno podlaží, za to přechází z přízemí přímo do krátkého podzemního sklepení vytesaného do skály za domem.
Kromě schodiště, pavlačí a společných záchodů se uprostřed domu ukrývá dvorek, který je tak stísněný a tmavý, že přirozeně obrůstá mechem známým ze dna krasových propastí. Nejpodivnější je ovšem skutečnost, že nejde o jediný dvorek, nebo't ve třetím podlaží přechází pavlač do dalšího dvora (tedy o dvě podlaží výše umístěného) mezi k jihu obrácenou mohutnou zdí a řadou dodatečně postavených přístavků, které sloužily obyvatelům pro skladování dřeva, uhlí a potravin.
Neméně tajuplným je pak třetí malý dvorek či zahrádka, umístěný o další podleží výš na východní straně pozemku za přístavkem, do kterého lze odsud vstoupit v úrovni krovů. Skrze krovy je rovněž přístaveka propojen s uličním traktem. Poslední malá kůlna na skladování materiálu se nachází na východní straně mezi druhým a třetím dvorkem. S trojicí dvorků tak lze v nadsázce tvrdit, že měl každý obyvatel domu pro sebe kousek uzavřeného prostoru, kde navíc mohl vypěstovat trošku zeleniny pro vlastní spotřebu.
Byty byly přístupné z pavlačí, jež lemují hlavní dvorek ze severní, západní a částečně i z jižní strany. Každý byt se skládal se ze dvou místností - do dvora obrácené kuchyně a jednoho pokoje se dvojicí oken obrácených do ulice. Ve 20. století si někteří nájemníci předělili kuchyň příčkou a získali tak malý prostor pro koupelnu a záchod - díky tomu společné záchody na pavlačích pozbyly na významu a staly se dalším skladovacím prostorem. Prostory v přízemí sloužily jako firemní provozovna, naposledy v domě sídlilo na začátku 21. století zámečnictví.
 | | Charakteristickým znakem fasády domů z první půle 19. století jsou špaletová okna na vnější straně srovnaná s fasádou. V Brně jde dnes již víceméně o vzácnost. |
|  | | Při pohledu z prostoru bývalé cihelny je dům skrytý za větvemi jírovců docela nenápadný. |
|
 | | Započněme prohlídku podzemím, ve sklepě vytesaném částečně do skály. |
|  | | Nepříliš prostorný sklep po svém vyklizení skýtá tísnicý pohled na dvorek utopený ve hmotě domu. |
|
 | | Nejpůsobivějším místem v domě je bezesporu první/dolní dvorek. |
|  | | Dolů paprsky slunce nedopadají snad ani v nejparnějších dnech. Mech se tak klidně může rozrůstat po zdivu i podlaze bez obav ze sežehnutí prudkým světlem. |
|
 | | Klenuté vstupy do sklepů jsou tak nízké, že obyvatelé museli uříznout třetinu dveří, aby je mohli vsadit do otvoru ve zdi. |
|  | | V šedivých a deštivých dnech nabízí dvůr takřka dokonalý obraz zmaru starých budov. Nedobrý osud všech generací místních obyvatel jako by palčivě křičel ze zpuchřelé omítky a z vyvrácených veřejí. |
|
 | | Dokážeme si tu představit, že dům byl malým světem uzavřeným do sebe sama. Stinným, neradostným a přesto jaksi temně působivým. Jak jen umí být místa, kde na povrch vyhřezává Druhé Brno. |
|  | | Kupodivu ani odfláknutá rekonstrukce pavlačí pobitých deskami ze dřevoštípky neubrala domu na jeho pitoreskní romantičnosti. |
|
 | | Osamělec si na temném prvním dvorku nemůže nepřipadat jako vězeň an dně propasti, jež je mu chladným a vlhkým žalářem. |
|  | | Hlavní průchod či s jistou dávkou velkorystosti průjezd se vchodem do zrušené zámečnické dílny. |
|
 | | Kamenné schodiště stoupá vzhůru jako popínavá rostlina, která se ze skalní prolákliny dychtivě plazí za světlem. |
|  | | Nikdo už se nedopočítá těch miliónů kroků, jež zde našlapaly nohy nuzných obyvatel dělnického domu. |
|
 | | Při pohledu shora se hlubina temného dvorku zdá býti bezednou. |
|  | | Dodatečně postavený byt ve dvorním traktu nám neodbytně vyvolává představu staré babky pokroucené revmatickou bolestí, která v jediné místnosti, jež je jí kuchyní, koupelnou i ložnicí, nad kahancem sváří své čarodějné lektvary. Říkejme jí třeba Stará Jeremiáška. |
|
 | | Nuže pokročme do vyšších sfér. Blíže ke slunci, jež bylo místním denně tolik vzdálené. |
|  | | Mohutná zeď o síle takřka jednoho metru uzavírá nad střechou dvorního traktu dům z jediné strany, odkud by do dvora mohlo kdy zasvítit slunce. |
|
 | | Po svém opuštění se dům stal místem, které si bere příroda v podobě šlahounů popínavých rostlin. Postupně to tu zaroste celé jako zámek usnulé princezny. |
|
 | | Také v prvním poschodí se nachází malé zahloubení do skály za domem. |
|  | | Zatíši se třemi židlemi. |
|
 | | Z nejvyšší pavlače je přece jenom vidět na okolí domu. Zejména na Sladovou ulici, která se po úbočí Špilberku plazí po staletí. |
|
 | | Kdo ví, zda byla v nice na schodišti svatá soška nebo jen lampa. po desetiletí už zůstává prázdný. |
|  | | Nosná konstrukce pavlačí důvěru nevzbuzuje. Ostatně ani okapy plné hlíny ne. |
|
 | | Pohled do hloubi dvora, který inspiroval sestry Florianovy při přípravě ilustrace pro třetí ročník Stínadelského šestnáctera. |
|  | | Autor článku s pěti slečnami ve dveřích jednoho z opuštěných bytů. |
|
 | | Račte vstoupit do kuchyně podobné spíše neprostorné předsíni. |
|  | | Navzdory oprýskané fasádě mají pokoje s parketovými podlahami své příjemné kouzlo. Zejména, když se do oken opře odpolední slunce znad nedaleké klášterní zahrady. |
|
 | | Kdysi tu stával historický šicí stroj proslulé značky Singer. |
|  | | Než se to tu město rozhodlo nechat ladem, muselo být na Úvoze 14 moc hezky. |
|
 | | Daly se tu například hrát karty ve skříni s vlčími máky. |
|  | | Snad nějaký milovník industriálna pověsil na stěnu elektroměr československé provenience a značky Křižík. |
|
 | | O úroveň výše, dokonce nad krovy dvorního traktu, překvapí druhý dvorek se zahrádkou a rozložitou hrušní. |
|  | | Takhle to tu vypadá na jaře. |
|
 | | Na podzim se ze stromu sype záplava zlatého listí jakov pohádkové zahradě. |
|  | | Kůlny na východní straně druhého dvorku snad byly kdysi chlívky pro domácí zvířata. |
|
 | | Těžko se hledají v širším centru Brna zapomenuté zahrady s takovým kouzlem jaké má ta na Úvoze 14! |
|  | | Uprostřed města v sousedství jedné z nejrušnějších ulic a přece je tu klid a nostalgické jemno. |
|
 | | Třetí, nejváše položený dvorek či zahrádka jen dokresluje bizarní dispozici domku přilepeného ke skále. |
|  | | Přístavek sloužil jako skladiště a spižírna. Nelze však vyloučit, že v minulosti se i v něm bydlelo jako v bytě. |
|
 | | Odvážní průzkumníci zde ochutnalikompoty starší než jsou sami. Ty z 20. století už nemají moc rozpoznatelnou chuť. |
|  | | Zásob je tu skutečně mnoho, ale zřejmě už jen čekají na svůj soudný den. |
|
 | | Některý z obyvate domu měl zřejmě výtvarně-umělecké sklony. Škála malovaných motivů i pomalovaných materiálů je vskutku široká. |
|  | | Nesmějí chybět prsaté dívky. |
|
 | | Ale ani zádumčivé krajinky à la Alois Kalvoda. |
|
 | | Narozdíl od prvního dvora, ve druhém zalévá slunko zlatem všechno včetně lidí. |
|  | | Schody do třetího dvorku ukytého mezi staletými zdmi. Chybí tu jen strom ginga. |
|
 | | Jedno z nádherných a zapomenutých brněnských zátiší. |
|  | | Tady se čas zastavil. |
|
 | | Láska není žádná věda. To ví Kofola už 50 let. |
|  | | Ani před nedávnem zrekonstruované krovy neurazí romantickou duši pátračů. |
|
 | | Pohovka na půdě jako děaná pro trucování zašívání nebo malého šlofíčka uprostřed střešních šumů velkoměsta. |
|  | | Místy zřícený strop připomíná spíš skládku než bytový dům; nejde ale o nic, co by nešlo opravit. |
|
 | | Loučíme se grafickými hrátkami s fasádkou domu, který nikdy nebude veliký, ale navždy zůstane krásný. |
|
|
