| Na několika místech ústí do tunelu Ivanovického potoka drenážní trubky. Zde se vlévá do potoka pramínek s vápenatou vodou, která se po dopadu rozstřikuje na malé kapky. Ty po odpaření zanechávají na všem pod sebou zajímavý sintrový povlak. |
Prostřední tunel Ivanovického potoka je nejdelším z úseků, ve kterých protéká drobná vodoteč po zemským povrchem. Tunel označený v systému brněnské kanalizace jako stoka F22d je dlouhý 400 m a tvořený betonovou rourou tlamového profilu a vede od Jahodové kpod Jiřinovou ulici.
Historie
Historie zatrubnění potoka pod Brněnskými Ivanovicemi není autoru dopodrobna známa. Potok byl pravděpodobně zatrubněn v celé délce tunelu 400 m najednou, zřejmě v období mezi rokem 1953, kdy prokazatelně tekl po povrchu, a 1976, kdy se již v Ivanovicích nevyskytoval. Případné vzpomínky pamětníků nebo podrobnosti uvítáme.
Popis
Tunel F22d začíná v parku přibližně 50 m severně od křižovatky Jahodové a Pastevní ulice v Brněnských Ivanovicích. V celé své délce je tunel tvořen betonovou rourou o tlamovém profilu výšky i šířky cca 120 cm. Od svého portálu vede přibližně severojižním směrem (mírně se uklání k západu a několikrát mírně zatáčí) v trase původního toku potoka. Na povrch se opět dostává v zahradní kolonii mezi Jubilejní ulicí a Ivanovickým zámkem.
V tunelu se nachází jeden, přibližně metr vysoký skluz a ústí do něj řada drenážních trubek. V jižní části Ivanovického náměstí je do tunelu zaústěno nelegálně několik kanalizačních potrubí, ze kterých vytékají do jinak čisté vody potoka fekálie a zbytky z kuchyňského provozu. Dochází tak k významnému znehodnocení kvality vody odtékající přímo do přírodní památky Holásecká jezera.
V dolní, znečištěné části tunelu rostou ve vodě neznámé šedavé saprofytické rostliny, v naprosté tmě zde žije jedna nešťastná okrasná ryba (jesen zlatý), kterou zřejmě někdo spláchl do odpadu, a na počvě se povaluje mrtvý vetřelec (sintrem obalená působivá skrumáž kamení a kabelu, který byl omylem splaven do tunelu).
| Tak vypadá horní portál tunelu za křižovatkou ulic Jahodové a Pastevní v zimě. Jakmile přijde jaro, keře se obalí listím a portál tunelu dokonale skyrjí. |
| | Počáteční úsek tunelu tvoří asi 200 m dlouhá přímá roura tlamového profilu o výšce zhruba 120 cm. Na stěnách je vidět, do jaké výšky až může dosáhnout voda. |
|
| Tak vypadá pohled na prostřední tunel Ivanovického potoka proti světlu pátračovy baterky. |
| | Zhruba v polovině délky se před Tuřanskou ulicí v tunelu nachází jeden splaz, vysoký zhruba metr. Tím se dosáhne nižší rychlosti proudění vody v potrubí a tedy menšího vymílání betonu. |
|
| Nejšílenější překvapení ale čeká na návštěvníka v dolní části tunelu, zhruba naproti Saidově ulici. Na počvě se povaluje cosi, co vypadá jako kříženec trilobita s vetřelcem. |
| | Stvůrné tvary nahání hrůzu každému, kdo není na podobné setkání s rfantastickým tvorem připraven. Naštěstí je to mrtvé a zasintrované… |
|
|
| Články související s tématem | Zpět | Nahoru |
| | Odvodňovací štola pod Stránskou skálou
Přestože je Stránská skála provrtaná podzemím všeho druhu, málokdo tuší, že pod třemi patry válečných krytů, podzemních továren a krasových jeskyní vede ještě… | | Druhé Brno
Motto
„Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“
Zpíval by určitě Kittchen, kdyby jeho… | | Brněnské podzemí
Jako druhé největší české město má Brno co nabídnout nejen nad zemí, ale také pod ní. Nejde jen o známé kasematy na Špilberku nebo na počátku 21. století zpř… | |
|