Skleníky pod kampusem

Letecký pohled na zanedbané a osiřelé skleníky, které i s hospodářskými přístavky a obytným domem vyhlíží svůj neslavný konec.

Dva terasovitě nad sebou umístěné skleníky na jednom z postranních úbočí Červeného kopce v Brně jsou pozůstatkem menšího, před zraky města ukrytého zahradnictví, které již před léty ztratilo svůj význam.

Historie

Skleníky na neobvykle k jihozápadu skloněném úbočí jednoho z údolí, zarývajících se do severní strany Červeného kopce vznikly zřejmě někdy v období 2. světové války - doloženy jsou nejpozději v roce 1947 - na místě původních sadů a zahrad. Svému účelu sloužily s proměnlivou intenzitou nejméně do roku 2013. Ve stejné době, kdy na protější straně údolí vyrůstaly budovy univerzitního kampusu jedna po druhé, začíná být patrný úpadek malého zahradnictví, který vyvrcholil definitivním opuštěním skleníků okolo roku 2020. Od té doby budovy jen smutně chátrají.

Popis

Dva skleníky umístěné na terasách v zahradě sousedící na severozápadě s lesem a na jihovýchodě s udržovanou zahradou sousední usedlosti doplňuje dvojice zděných staveb: původně snad obytný dům a hospodářské zázemí (chlévy a sklepy). Zatímco spodní skleník o půdorysu tvaru obdélníka velikosti přibližně 4 m × 34 m (dělený na poloviny) se nacházel poněkud níže oproti ostatním stavbám, horní skleník o rozměru 5 m × 9 m byl sevřen mezi zděný obytný dům a hospodářskou budovu s několika přístavky různorodého využití. Zbývající prostor zahrady byl využit pro pěstování plodin na otevřených záhonech a jako sad.

V roce 2022 jsou skleníky vykliztené, prázdné, neudržované a ponechané svému osudu urostřed veskrze chátrající zahrady.

Zleva shora chlévy, hospodářská budova (zřejmě dílna a sklad), horní skleník, obytná budova s přístavbou (později možná jen zázemí zahradnictví), dole na poloviny rozdělený dolní skleník v dezolátním stavu.

Poměrně kvalitně provedená zděná budova svědčí o svém původu na konci 30. nebo začátku 40. let 20. století.

Ze stejné doby pochází také hospodářské zázemí zahradnictví, v domku se nacházela pravděpodobně dílna a sklad materiálu či plodin.

Před léty opuštěný sad stále nese ovoce, které však už dávno nikdo nesklízí. Jablka poznání opuštěného zahradnictví v sobě skrývají nemálo pokušení k nahlédnutí dovnitř.

Ze střech stále stéká dešťová voda do nádrže, jež by mohla zrovna posloužit k závlahám záhonů vnějších i vnitřních.

Některé ze skleněných tabulek skleníků už zapadaly listím natolik, že přes ně sotva porchází světlo.

Pokud by snad někdo doufal v návštěvu a zaklepal, potáže se s neúspěchem. Ze dveří rozvalených dokořán lze dnes přes propast věků nahlédnout o třičtvrtě století do budoucnosti, na futuristickou budovu kampusního Biology Parku.

Těžko soudit, zda původně sloužila obytná budova skutečně k bydlení, vhodná by k tomu byla ještě dnes. je ale taky možné, že zde pouze sídlila kancelář zahradnictví, v jejíž předsíni se převlékali do pracovního oblečení místní zahradníci.

Výhled z okna snad připomene Cestu do pravěku. V oáze ticha, klidu a zapomnění je nám zatěžko uvěřit, že jen pár desítek metrů odtud se nachází rušné laboratoře, ordinace a pracovny dynamických vědeckých institucí.

Pohledy do minulosti a do budoucnosti jsou na dvou protilehlých svazích bezejmenného údolí podivuhodně blízko.

Prosluněný svah obrácený tím nejlepším možným směrem jako by k vybudování skleníků přímo vybízel. Příjemně teplé klima i v pokročilém podzimu podporuje nejen orientace ke slunci, ale také poloha částečně zapuštěná ve svahu, který chrání skleníky před větrem a akumuluje teplo.

Expanzní nádoba nebo důmyslné zařízení sloužící ke chlazení vína? Ostatně není to jen náhoda, že nejbližší ulice nese jméno Vinohrady.

Nejlépe se tu daří šípkovým keřům, snad proto, že místo je tak trošku podobné zakletému království.

Čas se tu zastavil, není tu teplo, ani zima, ticho ani hluk…

A skutečně - jako by tu v zemi nikoho zavládl dokonalý smysl pro absurditu - kromě mnoha druhů suchomilného plevele je jediným potomkem kdysi pěstovaných květin ve skleníku tato osamělá růžová růže.

Potkat tu samozřejmě můžete také odvážnou školačku, která skleníky miluje. Ale to už bychom začínali úplně jiný příběh…

Komentáře: