Sklepy františkánského kláštera v Brně

Trojité klenby podpůrných pasů pochází možná až z románského období. Bezesporu jsou dominantním a nezvykle krásným prvkem františkánských sklepení. Výškově, stranově i materiálově členitý labyrint podzemních chodeb a sklepů odpovídá svému původu coby sklepení pod několika jednotlivými měšťanskými domy z románského až gotického období. Domy byly navíc později sklepením propojeny pod dlažbou náměstí s budovami na jeho protější straně.

Sklepy pod františkánským klášterem na takzvaném Římském náměstí v Brně patří ke vzácným gotickým památkám v centru města. Sklepy původních románských a gotických měšťanských domů se ocitly pod klášterním konventem až ve 40. letech 17. století a po nedokončené rekonstrukci z 80. let 20. století jsou opuštěné v částečně zakonzervovaném stavu.

Historie

Po skončení Třicetileté války byl náhradou za původní zničený areál u Svrateckého náhonu přidělen řádu Františkánů kostelík sv. Máří Magdaleny a čtyři gotické domy, na jejichž místě byl v roce 1654 dokončen klášterní konvent. Areál kláštera byl postupně dostavován a roku 1672 při něm byla zřízena nemocnice s lékárnou. V letech 1677–1704 byl klášter bohatě vyzdoben a jeho součástí se stala knihovna s archivem. V roce 1786 pak byl klášter zrušen a kostel sv. Máří Magdaleny byl prohlášen farním, s farou za presbytářem kostela. Zbytek kláštera převzala do užívání vojenská oděvní komise, která v něm zřídila c. k. vojenský dopravní ústav (tzv. Transporthaus). Po dalších necitlivých přestavbách sem byl v roce 1889 umístěn státní sklad knih.

Popis

Pod východním křídlem kláštera a zčásti pod dvoupatrovou uliční budovou a pod Římským náměstím (název neslo náměstí do roku 1867, neoficiálně je však používán dodnes) se nacházejí rozsáhlé gotické prostory několika výškových úrovní a spletité dispozice. Podle dodatečně zazděných okenních otvorů byly původně zřejmě přízemím domů později nahrazených klášterním konventem. Není vyloučeno, že některé části zdiva jsou z doby románské, čemuž odpovídá výškové situování jen něco málo pod původním terénem. Z někdejší stavby se dochovaly pouze části zdiva z lomového kamene. Zdivo z cihel vysokých 9,5 cm patří již k pozdějším gotickým přestavbám, včetně polokruhově vyklenutého pasu. V horní části bylo gotické zdivo odstraněno, zřejmě při stavbě kláštera, a nahrazeno barokními zdmi s klenbami.

V září roku 1982 došlo k prolomení klenby ve spojovacích chodbách vedoucích ke sklepům pod náměstím.Při svozu odpadků se pod nákladním vozem propadla dlažba nad zřícenou klenbou dvou pater podzemních chodeb (druhému suterénu v té době klenba již chyběla, protože provlhnutím ztratila soudržnost). Havárie byla v časové tísni řešena zabetonováním těchto prostor. Rozsáhlé sklepy pod budovou kláštera byly v 80. letech 20. století upravovány a částečně staticky zajišťovány velmi nekoncepčně. Poslední úprava prostor pro zřízení divadla Radost zůstala nedokončena a zanechala po sobě další nevhodně provedené zásahy do konstrukcí. Dnes (2016) jsou podzemí i budova ve značně zchátralém stavu a pouze včasná oprava a vhhodné využití povede k záchraně těchto velmi atraktivních historických míst.

Chodba se schodištěm vedoucím do složitých a nepravidelných sálů pod Římským náměstím byla při rekonstrukci v 80. letech 20. století zasypána a zazděna.

Centrální sklep za sálem s pasy: románské kamenné zdivo, zazděné schodiště do vyšších pater a barokní konstrukce masivních křížových kleneb. Další schodiště klesá do druhého podzemního poschodí, kde končí zazdívkou.

Nejmalebnějším místem ve sklepení je bezesporu sál s trojitými pasy. Vlevo lze spatřit původní okno, později zazděné, protože se dostalo pod úroveň okolního terénu (který se v průběhu středověku zvýšil o několik metrů).

Hromady písku a štěrku připravené na další betonování vypadají čerstvě. Ve skutečnosti tu ale čekají na dělníky už skoro 30 let. Za hromadou štěrku vpravo je vidět světlejšími kameny zazděnou bývalou chodbu pod Římské náměstí.

Jedna z chodeb vedoucích pod východní část kláštera. Také zde stojí v cestě moderní zazdívka.

Část chodeb byla bohužel sanována také armovanými betonovými nástřiky stěn s jejich nenapodobitelnou šedivostí.

Původní rozsah sklepení včetně hostinců na severní straně Římského náměstí byl skoro trojnásobný. Bohužel spojovací chodby vypadají od konce 20. století takto. Sklepy pod domem č. 497 byly zasypány v roce 2000.

Jižní část sklepů pod františkánským klášterem: odsud kdysi vedlo do konventu druhé schodiště (vpravo), dnes zaslepené.

Schodiště do nejjižnějšího sálu bylo provedeno ve dvou výškách schodů - snad zde měla být nájezdová rampa?

Schodiště do nejjižnějšího sálu františkánských sklepení zespodu.

Nejjižnější sál sklepení je opět částečně vyzděn z kamene. Okolo základového pilíře na fotce původně snad vedla okna do dvora na východní straně kláštera nebo průduchy do dalších sklepení.

Ve článku byly s laskavým svolením autora využity pasáže z knihy Brněnské podzemí (kniha první) od Aleše Svobody.

Komentáře: