 | | Poměrně zachovalé sklepení je vyzděné cihelným zdivem s pěknými pasy a později místy vyztužrné železobetonem. |
Málokdo tuší, že mimo známé a veřejnosti přístupné sklepní hrobky kapucínského kláštera se pod brněnským Kapucínským náměstím skrývá také systém poměrně hlubokých historických sklepení, který je zcela opuštěný a zeje prázdnotou.
Na místě dnešního mohutného domu Kapucínské náměstí 2,3,4 stály původně tři menší domy středověkého původu s dvorními křídly. Na rohový dům U Tří kohoutů, zasahující do Masarykovy ulice, navazoval dvoupatrový objekt upravený v klasicistním slohu s orientačním číslem 2, přilepený ke dvěma podobným stavením s čísly 3 a 4. Všechny tři domy byly dvoupatrové a nejvyšší z nich hraničil přímo s kostelem Nalezení svatého Kříže, pod kterým se nachází známá kapucínská krypta. Původně středověké domy prodělaly nejrozsáhlejší přestavbu v období baroka, aby byly o dvě století později zbourány a v roce 1902 nahrazeny jediným mohutným domem podle návrhu architekta Ferdinanda Hracha, který na místě stojí dodnes.
Kapucínské náměstí bylo po staletí nejmenším z brněnských městských tržišť. Místní prodejci se specializovali na prodej dřevěného uhlí a zátopového dřeva, což dalo náměstí název Uhelný trh, který si drželo stovky let. Často zde však byly k mání také řemeslné výrobky. Právě drobní řemeslníci a živnostníci tvořili většinu majitelů a obyvatel domu. Relativně úzké parcely však postupem času neumožnily rozšiřování živností, a tak se z domů na Kapucínském náměstí staly často domy nájemní, ve kterých se tísnily desítky a stovky chudých podnájemníků. Prostoru bylo uvnitř městských hradeb nedostatek, a proto bylo domy často (na černo) rozšiřovány o rozsáhlá sklepení pod stavbou, dvorem a často i ulicí. Kapucínské náměstí bylo takto podsklepeno prakticky pod celou dlážděnou plochou.
 | | Historické prostory se nachází poměrně hluboko - ve druhém až třetím patře sklepů zhruba 8 m pod povrchem ulice. |
|  | | Sklepení je tvořeno pěticí přibližně obdélníkových prostor seřazených v řadě a propojených průchozími dveřmi. |
|
S výstavbou nového domu byly menší sklepy pod trojicí původních objektů zrušeny a na jejich místě vyrostly moderní sklepy z počátku 20. století. V zapomění však tenkrát upadlo druhé podzemní patro zvlášť hluboko uložených sklepů, které nebyly s novým domem propojeny žádnýcm schodištěm ani šachtou a téměř na 100 let se na ně zapomnělo. Teprve v roce 1993 byly ve značné hloubce (cca 8 m) objeveny sondou dutiny a následný průkop podlahou sklepů vedl k objevu šestice místností přibližně obdélníkového tvaru, nacházejících se z větší části (5 místností) pod stavbou a jen částečně vcházející pod náměstí. Ze sklepení vedlo několik odbočujících chodeb, schodišť a šachet, částečně propojujících systém se sklepy sousedních domů, které však byly z důvodů špatného stavu zasypány a zrušeny.
 | | Zděné sklepy jsou uzavřeny valenou cihlovou klenbou, která obstála zkoušku staletí a až na výjimky nepotřebovala podporu železobetonu. |
|  | | Nejjižnější, nejširší a nejhlouběji položená místnost byla ve špatném stavu, a proto bylo nutné ji vyztužit železobetonovou skořápkou. |
|
Sklepy tvoří pět propojených místností obdélníkového půdorysu různé velikosti (největší zaklenutá místnost sanovaná železobetonovou skořepinou má rozměry cca 12 m × 5 m) seřazených v řadě kromě nejzápadnější místnůstky pod náměstím, která je situována v pravém úhlu vůči řadě ostatních. Většina stěn a valených klenutých stropů byla ponechána jako obnažená z pálených cihel, na několika místech však byla nutná sanace vyztuženým betonovým nástřikem. Ze sklepení vedou dvě spojovací šachty do vyššího patra sklepů a několik zazděných odboček do menších sklepních místností, které byly s postupem času zasypány.
 | | Původní vstup do druhého podzemního patra sklepů vedl svislými šachtami z prvního patra. Po uzavření zůstaly zbytky šachet zespodu přístupné, nikam ale nevedou. |
|  | | Žebřík do podzemí úzkou šachtou dopravit nelze, pro průzkum vyšších pater nezbývá než postavit lidskou pyramidu. |
|
 | | Také směrem ke kapucínské kryptě v sousedství vede podzemní chodba, nicméně zasypaná je hůř než hřbitovní chodba ve Stínadlech. |
|  | | Kovový žebřík nedosahuje až k poklopu, proto je nutné opustit podzemí po provazovém. |
|
Zdroje
- Svoboda, A.: Brněnské podzemí kniha druhá. Vydání 1. R-atelier, s. r. o. ISBN 90-902985-1-6.
|
