Tunely Svitavské strouhy pod Zábrdovickou ulicí

Vstup do tunelu ze 3. období v prostoru křižovatky Bubeníčkovy a Koperníkovy ulice. Na snímku pohled do potrubí dešťové kanalizace o průměru 40 cm, které lemuje z obou stran Koperníkovu ulici a je vlastně určitým „zkratem“ na trase původní strouhy mezi Lazaretní a Bubeníčkovou ulicí.
Vstup do tunelu ze 3. období v prostoru křižovatky Bubeníčkovy a Koperníkovy ulice. Na snímku pohled do potrubí dešťové kanalizace o průměru 40 cm, které lemuje z obou stran Koperníkovu ulici a je vlastně určitým „zkratem“ na trase původní strouhy mezi Lazaretní a Bubeníčkovou ulicí.

Tunely pod Zábrdovickou ulicí jsou souhrnný název pro podzemní stoky, tunely a chodby Svitavské strouhy v Brně-Židenicích, kterými protéká voda ze Svitavy pod ulicemi Bubeníčkovou, Koperníkovou, Zábrdovickou, Šámalovou a Pastrnkovou a k nim přilehlými domy a dvory.

Tlamový profil první části stoky z 50. let 20. století je pohledný, nicméně při své výšce 110 cm nenabízí mnoho prostoru pro pohyb. Strouha severně od Bubeníčkovy ulice protékala poměrně mělce pod povrchem a proto nebylo na větší profil pod zemí místo. Na snímku zaústění dešťových sběračů podél Koperníkovy ulice.
Tlamový profil první části stoky z 50. let 20. století je pohledný, nicméně při své výšce 110 cm nenabízí mnoho prostoru pro pohyb. Strouha severně od Bubeníčkovy ulice protékala poměrně mělce pod povrchem a proto nebylo na větší profil pod zemí místo. Na snímku zaústění dešťových sběračů podél Koperníkovy ulice.
Procházka pod povrchem Židenic od Staré Osady k lázním může být kulturním i adrenalinovým zážitkem.
Procházka pod povrchem Židenic od Staré Osady k lázním může být kulturním i adrenalinovým zážitkem.
Málokdo ví, že Židenice jsou propojeny soustavou podzemních tunelů a chodeb, některých i přes 200 let starých.
Málokdo ví, že Židenice jsou propojeny soustavou podzemních tunelů a chodeb, některých i přes 200 let starých.
Pod železnicí vody strouhy mírně zatáčejí směrem k lázním. dříve se tu stoka napojovala na chodbu ze 2. období zakanalizování, dnes místo něj proudí do betonových rour ze 4. etapy.
Pod železnicí vody strouhy mírně zatáčejí směrem k lázním. dříve se tu stoka napojovala na chodbu ze 2. období zakanalizování, dnes místo něj proudí do betonových rour ze 4. etapy.

Historie

V principu lze zatrubnění vod Svitavské strouhy v jižní části její trasy rozdělit na čtyři období:

  1. V tom prvním došlo ke zmizení vod odbočné větve strouhy, protékající premonstrátským klášterem v úseku mezi klášterem a tehdejší řekou Svitavou, protékající dvorním traktem domů jižně od dnešní Zábrdovické ulice. K tomu muselo dojít již na přelomu 18. a 19. století neboť na mapě I. vojenského mapování po roce 1763 lze ještě vysledovat koryto mezi klášterem a řekou, nicméně mapa z roku 1815 ani stabilní katastr z roku 1825 již v tomto úseku strouhu neuvádí a její koryto končí zdánlivě slepě unitř areálu kláštera (což není možné vzhledem k tomu, že voda musela někam proudit). Tato část boční větve strouhy už se na světlo světa nikdy nedostala a v areálu Vojenské nemocnice čeká na své bližší prozkoumání dodnes.
  2. Druhý tunel byl vystavěn pravděpodobně v souvislosti s rekonstrukcí tzv. Městských lázní. Ty vznikly na místě původní pily za městem někdy v období 1870 až 1900 a v létech 1929 až 1932 byla provedena jejich masivní modernizace a přestavba podle návrhu Bohuslava Fuchse. Nová železobetonová průčelní budova do Zábrdovické ulice si zřejmě vyžádala také zřízení reprezentativní plochy před lázněmi a tedy překrytí koryta striuhy. ta byla svedena do poměrně rozměrné železobetonové chodby obdélného průřezu, jejíž dno bylo pro zvýšení odolnosti vůči proudící vodě zhotoveno z pálených cihel.
  3. Zdaleka nejdelší a pro přítomnost Svitavské strouhy fatální byla třetí etapa zakanalizování koryta, která se odehrála mezi roky 1950 a 1953. V tomto období došlo ke schování pod zem všech zbývajících odkrytých částí strouhy, tedy od parkového jezírka severovýchodně od křižovatky ulic Bubeníčkovy a Koperníkovy, pod železniční tratí (která v té době procházela masivní rekonstrukcí v souvislosti s výstavbou nového nádraží v Maloměřicích) až po křížení se Zábrdovickou ulicí. V tomto úseku byla strouha uložena do železobetonové stoky (s výstuží staršího typu bez žebrování) tlamového profilu o výšce asi 110 cm. Za Zábrdovickou ulicí a obdélníkovou chodbou z roku 1932 bylo nově budované potrubí doslova položené na dně strouhy. Před Vojenskou nemocnicí využilo tehdejší most a následně bylo i s mostem shora zasypáno. Ve třetí etapě bylo vybudováno ntaké navazující potrubí o průměru 120 cm ve zcela nové trase přímo pod fotbalovým hřištěm, čímž byla napřímena část strouhy vedoucí podél Šámalovy a Pastrnkovy ulice k řece (a tedy zmizel poslední pozůstatek na říční rameno pokračující podél Šámalovy k Uzavřené ulici, zasypané již na počátku 19. století).
  4. Za čtvrtou etapu budování tunelů v okolí Zábrdovické ulice lze označit odkloněnou trasu betonového potrubí o průměru 120 cm, kterou byla v roce 2024 nahrazena (a ze severu obejita) chodba z druhého období v roce 1932.

Popis

Od odlehčovací komory OKE18 kanalizační kmenové stoky E pod jižní částí „náměstí“ na Staré osadě vede podzemní stoka Svitavské strouhy víceméně rovnoběžně s Bubeníčkovou ulicí po jejím severním okraji. Výrazněji se od ulice odklání až za křižovatkou s Koperníkovou ulicí, od které proudí neobvykle pod dvorními trakty domů jižně od nákupního centra Kaufland. V tomto prostoru lze dodnes zřetelně vysledovat na mapě i v terénu trasu strouhy, nad kterou nestojí žádné domy a její bývalé koryto tvoří na mapě řadu proluk.

Pod železniční tratí vede strouha samostatně až k budově Městských lázní. Celý tento úsek od bývalého parkového jezírka u křižovatky Koperníkovy a Bubeníčkovy ulice až po lázně je veden v monolitickém tlamovém profilu ze železobetonu výšky 110 cm.

Před budovou lázní se pak nachází dvojice tunelů. Starší chodba obdélníkového průřezu z roku 1932 byla v roce 2024 nahrazena poněkud severněji vedenou segmentovou betonovou rourou o průměru 120 cm. Všechny vstupy do staré chodby byly pak neprodyšně zabetonovány. Obě trasy se opět setkávají v šachtě, budované na počátku roku 2025 pod severní částí křižovatky Zábrdovické a Šámalovy ulice.

Zbývající úsek je veden v betonovém potrubí o průměru 120 cm, ponejprve monolitickém, v prostoru fotbalového hřiště za Šámalovou ulicí pak segmentovém až k objektu zaústění do řeky Svitavy naproti Tkalcovské ulici. Otazník zůstává nad spojením s odbočnou větví, která podle starých map proudila přes klášter premonstrátů a na jejíž trasu lze v areálu nemocnice dodnes usuzovat podle charakteristických kruhových kanálových poklopů. Soutok se totiž v podzemí nenachází a bude proto ještě zapotřebí pokračovat ve výzkumu židenické historie pohřbené pod povrchem zemským.

Podzemními tunely v celé délce protéká pouze relativně čistá voda ze Svitavy, se zajímavou výjímkou jediné části severně od ulice Bubeníčkovy, kde je do stoky bez okolků zaústěna i splašková kanalizace domů 3–11. Dochází tak k odvodu odpadních vod přímo do řeky bez jakéhokoliv čištění nebo zadržení, což je v Brně v roce 2025 již jev (naštěstí) docela vzácný.

Těžko říct, zda poměrně rozměrnou chodbu pro Svitavskou strouhu před lázeňskou budovou navrhl sám Bohuslav Fuchs, svými rozměry je však skutečně funkcionalisticky vzletná.
Těžko říct, zda poměrně rozměrnou chodbu pro Svitavskou strouhu před lázeňskou budovou navrhl sám Bohuslav Fuchs, svými rozměry je však skutečně funkcionalisticky vzletná.
Chodbou bylo možné kráčet pod povrchem Brna téměř 300 m. Nízký sklon a malá rychlost vody bohužel způsobily, že dno je zanesené bahnem. V roce 2024 byla naneštěstí celá chodba zabetonována a znepřístupněna, dnes tak do ní nevede jediná cesta.
Chodbou bylo možné kráčet pod povrchem Brna téměř 300 m. Nízký sklon a malá rychlost vody bohužel způsobily, že dno je zanesené bahnem. V roce 2024 byla naneštěstí celá chodba zabetonována a znepřístupněna, dnes tak do ní nevede jediná cesta.
Místy je bahno přece jen částečně smyto a na povrch vystupují keramické dlaždice, které měly být vůči proudící vodě odolnější než prvorepublikový beton.
Místy je bahno přece jen částečně smyto a na povrch vystupují keramické dlaždice, které měly být vůči proudící vodě odolnější než prvorepublikový beton.
Napojení chodby obdélníkového profilu z 2. období zakanalizování (1932) na kruhovou rouru o průměru 120 cm ze 3. období výstavby (1950–1953).
Napojení chodby obdélníkového profilu z 2. období zakanalizování (1932) na kruhovou rouru o průměru 120 cm ze 3. období výstavby (1950–1953).
V roce 2024 byla v rámci 4. období zakanalizování Svitavské strouhy pod zem vybudována docela nová stoka o pár metrů blíže k budově lázní. Před svým zprovozněním nabídla návštěvníkům téměř sterilní prostředí. Kdo by to byl řekl, že se nacházíme de facto na dně bývalého koryta Svitavy…
V roce 2024 byla v rámci 4. období zakanalizování Svitavské strouhy pod zem vybudována docela nová stoka o pár metrů blíže k budově lázní. Před svým zprovozněním nabídla návštěvníkům téměř sterilní prostředí. Kdo by to byl řekl, že se nacházíme de facto na dně bývalého koryta Svitavy…
Na počátku roku se bagry zakously do vozovky Zábrdovické ulice před východní částí Vojenské nemocnice. ke všeobecnému překvapení se na světlo světa dostal nedokonale zaspyný most, který jsme po starostovi Židenic a příznivci podzemí nazvali Kuncův. Pod ním jsou krásně vidět jednotlivé etapy ukrývání strouhy pod zem: obdélná konstrukce mostu (podobná chodbě před lázněmi z roku 1932) a uvnitř ní vestavěné potrubí z 50. let 20. století. Levý horní roh snímku zabítá bývalou továrnu Moravan přestavěnou na byty.
Na počátku roku se bagry zakously do vozovky Zábrdovické ulice před východní částí Vojenské nemocnice. ke všeobecnému překvapení se na světlo světa dostal nedokonale zaspyný most, který jsme po starostovi Židenic a příznivci podzemí nazvali Kuncův. Pod ním jsou krásně vidět jednotlivé etapy ukrývání strouhy pod zem: obdélná konstrukce mostu (podobná chodbě před lázněmi z roku 1932) a uvnitř ní vestavěné potrubí z 50. let 20. století. Levý horní roh snímku zabítá bývalou továrnu Moravan přestavěnou na byty.
Následující část toku, mezi továrnou Moravan a domem Zábrdovická 14 je poněkud fádní. Pokud je ale voda strouhy zastavená, jako v době rekonstrukce 2024/2025, není těžké se tudy vydat na špacír.
Následující část toku, mezi továrnou Moravan a domem Zábrdovická 14 je poněkud fádní. Pokud je ale voda strouhy zastavená, jako v době rekonstrukce 2024/2025, není těžké se tudy vydat na špacír.
Ve tmě je dobře patrná monolitická konstrukce s otisky prken bednění. Zdalipak žije ještě některý z dělníků, kteří prkna v roce 1953 přibíjeli kladivy na dřevěné armovací šablony?
Ve tmě je dobře patrná monolitická konstrukce s otisky prken bednění. Zdalipak žije ještě některý z dělníků, kteří prkna v roce 1953 přibíjeli kladivy na dřevěné armovací šablony?
Blížíme se do finále. Po necelých 2 km podzemní pouti se vody Svitavské strouhy hodlají spojit s vodami řeky Svitavy v jejím nově prokopaném korytě za Radlasem.
Blížíme se do finále. Po necelých 2 km podzemní pouti se vody Svitavské strouhy hodlají spojit s vodami řeky Svitavy v jejím nově prokopaném korytě za Radlasem.
Průzkumy brněnského podzemí mají leckdy silný emoční náboj. Objevy dávno zapomenutých toků mohou vyděsit, potěšit nebo taky inspirovat. A to nejen ke zlým snům. Takto zachytila svoji představo o soutoku se Svitavou „zezadu“ průzkumnice Verča, která si osobně vyzkoušela průnik až k česlím.
Průzkumy brněnského podzemí mají leckdy silný emoční náboj. Objevy dávno zapomenutých toků mohou vyděsit, potěšit nebo taky inspirovat. A to nejen ke zlým snům. Takto zachytila svoji představo o soutoku se Svitavou „zezadu“ průzkumnice Verča, která si osobně vyzkoušela průnik až k česlím.
Racci střeží soutok současné Svitavy s jejím dávno zapomenutým ramenem tvořeným na levém břehu Svitavskou strouhou a na pravém břehu Svitavským náhonem. Fakt, že řeka tudy kdysi protékala prakticky kolmo ke svému dnešnímu směru, nás nepřestává fascinovat!
Racci střeží soutok současné Svitavy s jejím dávno zapomenutým ramenem tvořeným na levém břehu Svitavskou strouhou a na pravém břehu Svitavským náhonem. Fakt, že řeka tudy kdysi protékala prakticky kolmo ke svému dnešnímu směru, nás nepřestává fascinovat!
 
Článek ze dne 4. 2. 2025 byl naposledy upraven dne 4. 2. 2025 a zobrazen celkem 805×, naposledy dne 13. 2. 2025 v 12:22.
 
   

Články související s tématem

Zpět | Nahoru

Dvorní trakt továrny Moravan
Svitavská strouha
Názvem Svitavská strouha bývá označován vodní náhon, kdysi jedno z původních koryt řeky Svitavy, v brněnské čtvrti Židenice. Strouha, která kdysi tvořila j…
Tunely Svitavského náhonu pod Radlasem
Tunely Svitavského náhonu pod Radlasem
Svitavský náhon patří mezi zajímavá díla člověka a přírody formující krajinu města Brna - svědky historie a spojnice dávno zaniklých časů se současností. B…
Tunely Svitavského náhonu za Špitálkou
Tunely Svitavského náhonu za Špitálkou
Svitavský náhon patří mezi zajímavá díla nejprve přírody jako rameno řeky Svitavy a později člověka, který z něj vybudoval technické dílo, napájející po st…
Tunel Ponávky
Tunel Ponávky neboli štola stoky CI je necelé 3 km dlouhý tunel, který odklání původní tok říčky Ponávky z prostoru za nádražím Brno-Královo Pole pod sídli…
Stoka C02 pod Moravským náměstím
Tunel staré Ponávky
Jako tunel staré Ponávky je označován soubor asi 4,5 km na sebe navazujících podzemních štol vedoucích od železniční stanice Brno-Královo Pole až k bývalém…
Poklop státní telefon na Mlýnské
Tunel Ponávky za Rumištěm
Tajemný a zrakům obyčejných smrtelníků skrytý tunel Svitavského náhonu, od soutoku se starou Ponávkou pod křižovatkou ulic Křenová a Vlhká prochází ve tvar…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Druhé Brno [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2025-02-13]
Dostupné z: https://druhebrno.cz/Tema/Tunely%20Svitavsk%C3%A9%20strouhy%20pod%20Z%C3%A1brdovickou%20ulic%C3%AD.
 
Desktopová verze | Mobilní verze